dietetické a někdy i doslova léčivé účinky je nenahraditelnou součástí
našich jídelníčků. Obsahuje vysoký podíl vody, která je velmi cenná,
naopak na tuky je zelenina chudá.
V zelenině se nacházejí také antioxidanty, látky, které nás chrání před poškozením buněk volnými radikály, tzv. oxidačním stresem. V zelenině jsou obsaženy i další důležité ochranné látky a prospěšná barviva. Některé z těchto látek však nesnášejí teplotu nad 40 – 50°C a vyskytují se tedy jen v syrové zelenině.

Vařená mrkev je účinným prostředkem proti průjmu a syrová mrkvová šťáva
zase působí proti zácpě. Známou kořenovou zeleninou je také petržel, která je cenná svým obsahem vitaminu C, beta-karotenu a vitaminů skupiny B. Obsahuje také draslík hořčík, fosfor a mangan. Petržel zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv, podporuje chuť k jídlu a působí močopudně.
Pastinák je podobný petrželi, je však sladší a připomíná spíše mrkev. Celer
povzbuzuje chuť k jídlu, ovlivňuje činnost ledvin a má čistící účinky. Velmi hodnotnou kořenovou zeleninou s vysokým obsahem minerálních látek
a vitaminů je černý kořen. Silně zásaditě působí v organismu červená řepa, která povzbuzuje činnost žaludku, střev, jater a tvorbu žluči a působí močopudně.
Šťáva z červené řepy se doporučuje při čistících kůrách. Do kořenové zeleniny také patří ředkve a ředkvičky, které mají velké množství vody a minerálních látek (ředkvička má kalorickou hodnotu 400 kJ na 500 g).
Plodová zelenina má nejširší použití ze všech druhů zeleniny a často překvapí svými rozmanitými tvary a barvami. Velmi zdravou a nutričně významnou zeleninou s nízkou energetickou hodnotou jsou cukety, tykve a
dýně. Mají vysoký obsah vlákniny, obsahují řadu vitaminů a cenných
minerálních látek.

Listová zelenina má nízkou energetickou hodnotu a je významná zejména obsahem vitaminu C, vitaminu E a kyseliny listové. Většinou je křehká a
šťavnatá, jako například hlávkový salát, který je doslova lahůdkovou
zeleninou a navíc obsahuje značné množství draslíku, hořčíku, fosforu a
vápníku. Hlávkovému salátu je podobná endivie zimní (neboli štěrbák),
která je bohatým zdrojem vitaminů a minerálních látek.
Obsahuje hořčiny, které podporují trávení. Podobná je i endivie letní, která je však tužší. Další listovou zeleninou je například salát polníček, obsahující
vitaminy A, C a E a mnoho minerálních látek. Přezimuje na záhonu, proto
je vhodný k obohacení zimního jídelníčku. Široké využití má v naší
kuchyni špenát, díky své nízkoenergetické hodnotě a obsahu vitaminů.
Křehká a mírně nahořklá čekanka se v posledních letech opět dostala do
širšího povědomí a dnes je již běžně využívanou zeleninou. Obsahuje
glykosid regulující činnost trávicí soustavy a krevního oběhu. Pro svou štiplavou chuť je velmi oblíbená rukola, která obsahuje množství prospěšných vitaminů a je zdravou přísadou různých salátů i dalších pokrmů.
Pokud hovoříme o listové zelenině, nesmíme zapomínat na zelené natě a
koření. Sekáme je těsně před použitím, přidáváme do salátů a pomazánek,
na brambory, do polévek apod. Patří sem pažitka, petrželová nať, řeřicha
setá, kopr, kerblík, křen, nať celeru a mrkve, libeček, saturejka, bazalka, mladá nať cibule a česneku, majoránka, dobromysl (oregano), šalvěj, tymián a mnoho dalších.

pokud možno vaříme méně. Brokolice je velmi cenná především svým vysokým obsahem vitaminu C. Má významný protirakovinný účinek.
Stejně jako květák má velmi jemnou chuť a je lehce stravitelná, proto bychom je měli konzumovat pravidelně. Kapusta a růžičková kapusta obsahují vitaminy C, B a vitamin E, draslík, vápník, železo a fosfor. Jsou bohaté na vlákninu a díky svému blahodárnému vlivu na lidský organismus by se měly v
jídelníčku objevovat pravidelně.
Zelí je již od pradávna považováno za velmi zdravou zeleninu, což má své opodstatnění – v zimním období je zelí jedním z hlavních přirozených zdrojů vitaminu C. Čerstvé zelí obsahuje ve 100 g až 45 mg vitaminu C. V kysaném zelí zůstává zachováno až 50 % tohoto vitaminu a vláknina kysaného zelí je navíc díky mléčnému kvašení stravitelnější. Obsahuje také minerální látky, karoteny, vitaminy skupiny B a vitamin K.
Cibulová zelenina zahrnuje nejen různé druhy cibule, ale také česnek,
pórek nebo pažitku. Doslova vehnat slzy do očí nám může cibule, která má
antibakteriální a protiplísňové účinky a je močopudná. Příznivě působí
na zažívací trakt, dýchací cesty, na srdce a krevní tlak. Stejně jako
cibule je v kuchyni nepostradatelný také česnek.
Kromě toho, že dodá řadě jídel pikantní a typickou chuť, má navíc má antibakteriální účinky a působí proti plísním. Snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Pomáhá při léčení nachlazení a zánětu dýchacích cest. Pór a pažitka mají jemnější chuť než cibule a jsou bohaté především na vitamin C a minerální látky. Jsou oblíbené pro své široké kulinářské využití.
Lusková zelenina to jsou hrachové a fazolové lusky. Hrách obsahuje hodně
vitaminů, z minerálních látek vápník, železo, hořčík, síru a fosfor. Je
také známý svým vysokým obsahem vlákniny. Nejlepší a nejzdravější je
konzumace čerstvého hrášku za syrova. Existují odrůdy, které se dají
jíst i s lusky. Čerstvý hrách je nejlépe stravitelný. Fazole jsou
nutričně podobné hrachu, v organismu mají zásaditý účinek a obsahují
hodně vlákniny.
Brambory jsou oblíbenou a všestranně používanou potravinou a v našem
jídelníčku jsou nenahraditelné. Bílkovina brambor představuje jednu z
nejhodnotnějších bílkovin rostlinného původu. V bramborách najdeme mnoho
minerálních látek a z vitaminů především vitamin C, vitaminy skupiny B a
niacin.