Svatý Silvestr /také Sylvestr/ - byl 33. papežem katolické církve od 31. ledna 314 do 31. prosince 335. V době jeho pontifikátu si upevnila katolická církev své postavení ve světě, jehož se již nikdy nemusela vzdát. Papež Silvestr byl osmým nejdéle vládnoucím papežem, a to 21 let, 8 měsíců a jeden den. Některé zdroje uvádějí, že se stal papežem již v r. 311, podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu - svatou Helenu. Nejprve byl pronásledovaným knězem, tak jako spousta jiných křesťanů. Je jedním z prvních uctívaných knězů, jehož kult se záhy rozšířil do celé Evropy. Zprvu nebyl jeho svátek spojován se žádnými oslavami ani zvyky. Až teprve po ustálení gregoriánského kalendáře v průběhu 16. století, když byl počátek roku stanoven na 1. ledna - získala silvestrovská noc na významu. Lidé houfně navštěvovali kostely, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a v modlitbách si přáli dobrý průběh roku následujícího, hlavně však dobrou úrodu a zdraví pro členy svých rodin. Pohanské zvyky - rozjařeně se veselit - však církev podporovat nechtěla.
V pradávnu, v dobách římských, začínal nový rok 1. března, kdy konzulové přebírali úřad. Do roku 1582 platil juliánský kalendář, upravený císařem G. J. Caesarem. Již dle juliánského kalendáře byl prvním dnem roku 1. leden, ale zpočátku se nesvětil, počátkem liturgického roku byl advent. Až od 17. století se začal sjednocovat církevní a občanský začátek roku na 1. ledna. V Čechách v tento den dostávali zpěváci na kůru odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče obdarovali děti. Farníci svému faráři nosili výslužku a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali městským zástupcům a vrchnosti malovaná a veršovaná přáníčka /tzv. minucí/, na něž bylo zvykem odpovídat finančním dárkem. Koledující mládež chodila po ulicích, nepříjemné práce se na prvního ledna nedělaly - věřilo se, že jak na Nový rok, tak bude po celý rok. Nesmělo se sušit prádlo ani nic vynášet či vymetat z místnosti. Pekařští koledníci chodili od domu k domu a za drobné pohoštění ometali v domě prach, někde bylo zvykem, že chodily i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazí, kterou pomazaly nepozorného hospodáře. Coby výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku.
Až teprve od 19. století s rozvojem vědy a ekonomiky začala bohatší společnost oslavovat vesele a okázale Silvestra v očekávání lepšího roku. Slavilo se čím dále tím nákladněji se spoustou dobrého vína a chutných pokrmů. Na venkově ještě převládaly různé zvyky, kupř. chození ometaček - byly to chudé ženy, které chodily od stavení ke stavení a symbolicky ometaly plotny, aby kamna v novém roce dobře hořela. Přitom popřály rodině vše nejlepší do nového roku a dostávaly za to almužnu. Hospodyně se vyvarovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což by znamenalo smrt někoho blízkého v příštím roce. Rovněž z 19. století pochází zvyk jíst o půlnoci ovar s křenem a jablky. Zvláště při přechodu z jednoho do dalšího století byly oslavy velmi bouřlivé, ať to bylo z r. 1899-19OO nebo poté z r. 1999-2000. Organizovaly se velké oslavy se stále velkolepějšími ohňostroji. Teprve v poslední době byly velkolepé oslavy nahrazeny nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími sladkými i slanými zákusky, zároveň stoupalo množství vypitého alkoholu. Půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v příštím roce se traduje rovněž až od konce 19. století. Ve Španělsku lidé oslavují příchod Nového roku na náměstích u kostela a s každým úderem zvonu, odbíjejícího půlnoc, vloží do úst jednu kuličku hroznového vína - přináší to štěstí v následujícím roce.
Většina těchto zvyků je už zapomenuta, základem oslavy Nového roku je setkání celé rodiny u bohatého oběda. Neměla by chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí, aby se člověka držely peníze. Většinou se podává vepřové, nevhodný je k obědu zajíc nebo drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neuletělo. Pak spolu chodí rodiny na procházky, navštěvují výstavy, kulturní akce či jdou navštívit přátele. Je hezkým zvykem zasílání novoročenek s hezkými či vtipnými obrázky a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Používá se francouzská zkratka P. F. /pour féliciter - pro štěstí/. První novoročenku poslal v r. 1827 hrabě Chotek, který pro zaneprázdnění ve svých významných funkcích nestačil odpovídat na velké množství blahopřání.
V různých zemích se i Silvestr slaví různě, řeckokatolíci a pravoslavní dodržují juliánský kalendář, dle něhož připadá Nový rok na 14. leden. O slavení Nového roku v jiných zemích snad zase příště - je to dosti odlišné a chce to celý dlouhý článek!
ChytráŽena.cz
článek vyšel také na webu autorky