Silvestrovské vzpomínání

Silvestr – poslední den v roce. Každý jej vnímá různě. Někdo se těší na bujaré oslavy, spoustu pití a veselí v kruhu přátel, někdo volí televizi a pohodlí domácího ušáku, někdo má Silvestr za obyčejný den a neslaví vůbec nic.  My už si pár let užíváme Silvestra doma v klidu, s dětmi hrajeme hry, koukáme na televizi, o půlnoci si uděláme ohňostroj… no zkrátka, užíváme si takovou poklidnou rodinnou pohodu. Letos nás ovšem po celé vánoční prázdniny otravovaly bacily, manžel protrpěl Silvestra v posteli. Zůstali jsme se synem u televize sami, mladší bráška se zavřel do svého světa ve svém pokoji a poslouchal písničky.

Tak jsme přepínali mezi televizí a Xboxem, zakouleli jsme si u něj bowling, poslechli jsme si koncert ABBY v televizi a u toho hráli další hry – kris kros, activity… Ale také jsme si prohlíželi na počítači fotky a hodně  vzpomínali. Ano, vzpomínali. Prohlíželi jsme si fotky z letošního horkého léta, hlavně z dovolené.

 A tak jsem znovu žasla nad krásami královského města Znojma. Prošli jsme jej několikrát. Město se pyšní krásnými starými památkami -  románskou rotundou  sv. Kateřiny, Znojemským hradem, děkanským chrámem sv. Mikuláše, svatováclavskou dvojkaplí a dalšími nádhernými skvosty.

Zatímco já jsem vzpomínala na úžasnou projížďku městským vláčkem po městě se zastávkami na pití lahodného ledového čaje nebo na ochutnávku vína, Honzík tvrdil, že nejlepší dny z dovolené byly na znojemském koupališti Louka. Byli jsme tam dvakrát. První den se mi tedy moc nevydařil. Chytala jsem totiž Vašíka pod klouzačkou, ale on si při druhé jízdě rozmyslel, že pojede dolů po břiše. Neodhadla jsem rychlost jeho krasojízdy a postavila se moc blízko ke klouzačce. Vašík mi vrazil hlavou do brady. On se jen otřepal a už utíkal s Honzíkem na další atrakci, já už jsem ovšem proseděla na dece s oteklou bradou. Měla jsem pocit, že mám zlomenou čelist. A modřina na bradě bolela ještě dlouho po dovolené.

Shodli jsme se, že zajímavým zpestřením návštěvy Znojma a také příjemným ochlazením byla návštěva Znojemského podzemí. Z toho bohužel nemáme žádné fotky, ale docela dobře jsme si vybavili úzké podzemní uličky, kterými jsme se proplétali. Zavzpomínali jsme také na úžasný výklad paní průvodkyně. Mluvila krásně, srozumitelně, spisovně a vtipně. Odhadovali jsme ji na paní učitelku v důchodu, která má své město moc ráda a jeho historie ji velmi zajímá.

 A tak jsme poslední den v roce strávili nad fotkami z letošních prázdnin, ale zabrouzdali jsme i do starších fotek, kdy byli oba kluci ještě batolátky a strávili jsme příjemný večer.  Nakonec jsme ještě po půlnoci zapnuli video s nahrávkami, když byli kluci úplná miminka. Moc se nám to Silvestrovské vzpomínání líbilo.  Samozřejmě jsme si nezapomněli připít a popřát si ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!!!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10