Šťastné a veselé aneb když se daří, tak se daří!?

     Vážené čtenářky a vážení čtenáři,  uplynulo pár minut po Štědrém dni a večeru, ale přesto jsem usedla, abych napsala pár řádků o Vánocích, které vlastně ještě ani neskončily. Chci se s vámi prostě podělit o to, co jsem kolem těchto svátků dokázala - teď nevím, zda napsat prožít, nebo přežít..., jelikož slzy střídaly smích a zase naopak. Ne,- plakat nebudu, slz bylo dost, proto se budu snažit spíš o to, abych vás pobavila, i když se přiznám, že mě tedy do smíchu v některých chvílích vůbec nebylo.
     Na třiadvacátého prosince jsem měla naplánováno ještě spoustu úkolů pro klidný průběh Štědrého dne, ale to asi stejně, jako každá žena, která má rodinu.
     Vánoční dárky pro rodiče a neteřinku již byly na správné adrese, tudíž jsem mohla být klidná, jelikož můj původní plán, - dárky odvézt až třiadvacátého, jsem naštěstí zavrhla a odvezli jsme je o den dříve. No, a dárečky pro manžela a syna jsem již také měla, dokonce zabalené, chtěla jsem jen dokoupit pár maličkostí z drogerie. Pracuji externě v jednom hypermaketu. Třiadvacátého se mi tudíž velice hodily slevy vánočních balíčků..., ale jelikož jsem prozřetelná, rovnou jsem si  také uschovala veky na chlebíčky, majonézu, - jelikož jedna, co jsem doma měla, by rozhodně
nestačila a jiné rychloobrátkové zboží, které před Vánocemi mizí bleskurychle.Tomu všemu předcházelo také to, že když jsem byla na odchodu do práce, tak přišel domů syn, jelikož je mistr -
všechny poslal domů..., nabídl mi, že mi v práci pomůže a to bylo naprosto úžasné! Jsme sehraní dobře, tudíž vidina toho, že přijdu z práce bůhvíkdy se z mé hlavy rázem vytratila.
     Práce hotová. Odměnou byl asi fakt, že zmizely v tu chvíli,  - na chvíli fronty..., tudíž uzeniny, maso, zeleninu a vůbec celý nákup jsem pořídila opravdu rychle. Vše však nastalo... Ještě koupím kapra, říkám si a jedeme domů, - manželovi jsem zavolala tak,  aby to bylo akorát... Přijdeme ke stánku s kapříky.., - Přání?  - ptá se jeden z mladých mužů. Povídám: "Dejte mi prosím jednoho... ten výběr." - Jo, tak ty už nejsou, po těch se ráno jen zaprášilo, - říkal mi mladík...  No, nebudu vám popisovat, jak jsem z posledních čtyř kaprů koupila dva. Za mnou stál pán, který chtěl koupit kapří hlavy, ty sice měli, ale jelikož jsem měla doma rozmrazené dvě a ještě jednoho vykuchaného malého kapříka, tak jsem mu jednu hlavu věnovala, s přáním hezkých svátků. Práce rychle, nákup rychle, kapr-kapři na poslední chvíli, bez front. Ti mladíci, kteří kapříky prodávali, mi řekli, že si mám vsadit. To jsem neudělala, ale možná také dobře...
     Brambory na salát vařené, ale vykuchat kapry, zbavené jen šupin, ale v uvozovkách, protože nevím, kam mladík chvátal, musela jsem ještě spoustu šupin odstranit, takže kuchyně vypadala tak, jak vypadala.
     Najednou jsem však zjistila, když soused zaklepal, zda nám teče voda, že neteče. Prostě neteče voda!!! Ani studená, ani teplá! Normálně jsem myslela, že se zhroutím, začala jsem však zvažovat, jak a co a teď - po zprávách z rádia, že je havárie na hlavním rozvaděči.
     Já ruce od kaprů, všude šupiny... v jinak uklizené kuchyni, sice kapří hlavy pod vodou v hrnci,- ale co to ostatní? Salát, nádobí, splachování WC, další vaření? Poslala jsem syna rychle do marketu koupit balení vod, vrátil se však s tím, že kupoval poslední a že je venku cisterna..., než tam stačil dojít, měli prázdno a odjeli.
     V půl osmé večer, když už jsme raději byli všichni z té příšerné kuchyně pryč, tak jsem opět provedla kontrolu. Voda, voda... voda - teče!!! Normálně jsem se rozbrečela! Sice jsem měla zdatně posunutý harmonogram dne, ale vše potřebné, i když ještě v noci, jsem zvládla.
     No, asi jsem to nezvládla tak, jak jsem si představovala, protože jsem si uvědomila, že jeden dárek pro syna chyběl. No, jasně, zabalený zůstal v úložném prostoru postele, - ještě jsem syna vzbudila a zpívala... šťastné a veselé!!!
     Jak jsem se zmínila na začátku, plakat nechci, ani už nebudu. Stále je pár minut po Štědrém večeru, to, že dárek nalezený bůhvíkdy, to, že jsem nakonec málo nasolila kapra, což se mi ještě nestalo, vajíčka na chlebíčky nešla oloupat, veka pro kočku, zapomněla jsem koupit kyselé zelí a jakékoliv pivo... ?
     Mám to vyřešené, vína je dost, zelí mám přinejhorším své vlastní sterilované a kapr? Ten se může dosolit..., dvacet řízků...:-) bylo, sice už není...  Popřípadě udělám pečenáče a jsem tam, kde jsem byla... V klidu, doma s rodinou a nějaký ten zádrhel mi bude určitě k dobru, - příští rok!
Krásné Vánoce!!!!!!!!!!!!!!


Autor: Vikitorie