Pro advent je typická výroba nebo nákup adventního věnce, kdy každou neděli zapálíme jednu svíčku ze čtyř, dále v tomto období se začíná s výzdobou domova, ulic měst, obchody bývají vyzdobeny většinou s předstihem. K tomuto období patří také Mikulášská nadílka v předvečer Sv. Mikuláše, kdy děti naslibují všechno možné, jen aby je ten ošklivý čert s sebou neodnesl. Rodiče svým dětem kupují čokoládové Adventní kalendáře, aby si mohly denně sníst jednu malou čokoládku a až si vezmou poslední, nastane Štědrý den.
Ve východních pravoslavných církvích, které používají juliánský kalendář, začíná advent dříve, a to 15. listopadu a trvá většinou 40 dní.
Slovo advent pochází z latinského adventus - neboli „příchod“ něčeho velmi významného. Podle katolické encyklopedie začal advent již v dobách 4.- 5. století jako období na přípravy na Epiphany, tehdy ještě nikoliv v očekávání Vánoc. Epiphany, slavící manifestaci Krista, si připomněla návštěvu moudrých mužů a v některých tradicích Křest Ježíše. V tomto období byli noví křestané pokřtěni a přijati do víry, proto raná církev zavedla 40denní období půstu a pokání. Později pak, v 6. století svatý Řehoř Veliký byl prvním, kdo spojoval toto období adventu s příchodem Krista, čili Vánocemi. Původně to nebyl příchod Krista-dítěte, jež bylo očekávané, ale spíše druhý příchod Krista. Ve středověku byly kostely upraveny na oslavy adventu, aby zahrnovaly příchod Krista skrze jeho narození v Betlémě. Jeho budoucnost přichází ke konci tohoto období, jeho přítomnost je mezi námi skrze Ducha svatého. V tomto obchodí nosí duchovní fialové nebo modré královské roucho a k výbavě kostelů patří i veliký adventní věnec /někdy nazývaný adventní prsten nebo korunka/.
Adventní věnce jsou symbolem adventu v mnoha zemích, obvykle jsou vyrobeny z jedlových větévek, zdobené zlatými a stříbrnými stuhami nebo šarlatovými ozdůbkami. Barva svící bývá nejčastěji rudá. Dříve kolem adventního věnce, umístěného v hlavní místnosti na stole, sedávala rodina i přátelé při zpěvu koled a přípravě ručně vyráběných dárků.
Tyto věnce se nejen pokládají na stůl, ale rovněž jimi zdobíme hlavní dveře svých příbytků. Je to zvyk velmi hezký, věnce hodně vypovídají o tvořivosti majitele domu /pokud si ho sami vyrobí a nekupují/.Svatý Mikuláš, Santa Claus, Papá Noel i Děda Mráz
Ať se jedná o kteréhokoliv z těchto štědrých vousatých dědoušků, kteří obdarovávají hodné děti - jsou to velmi krásné a dojemné tradice, které zřejmě všechny vznikly již kolem 16. století a byly odvozeny od postavy sv. Mikuláše /Nikolase/. Jsou to nádherné zvyky, v předvánočním období obdarovávat děti, které nezlobily a ty, jež umí nějakou hezkou básničku či písničku, Sv. Mikuláš i Děda Mráz s tou vysokou čepicí snad působí poněkud vznešeněji nežli Santa Claus či Papá Noel, ale radost dětem způsobují všichni.
Např. v Holandsku každoročně připlouvá lodí ze Španělska Mikuláš, a to vždy první sobotu po svatém Martinu, neboli po 11. listopadu. V Haagu, holandském přístavu, ho nadšeně vítají tisíce dětí - tato tradice rovněž sahá až do 16. století. Snad jen v ČR chodívají s Mikulášem i čerti, kteří vzbuzují strach a děs a někdy i trauma na velmi dlouhou dobu. V posledních desetiletích chodí s Mikulášem víc a více andělů, kteří děti pak utěšují.
Není bez zajímavosti, že ani v Německu nechodí čerti, přestože Pohádky bratří Grimmů jsou proslavené svou krutostí.
ChytráŽena.cz
článek vyšel také na webu čtenářky