Předvelikonoční období

Půst – velmi důležitá součást příprav na Velikonoce. Křesťané věřili, že pokud svému tělu na čas odepřou světské radovánky, bude jejich duše lépe připravena a především hodna přijmout velikou oběť, kterou lidstvu přinesl Kristus svým ukřižováním.

Postní období začíná tzv. pochováním basy po masopustu, trvá 40 dní. Jeho prvním dnem je Popeleční středa a posledním Květná neděle. V tomto období se kromě konzumace masa, vajec a pochutin všeho druhu zapovídala i veškerá taneční zábava a veselice. Každá postní neděle měla své pojmenování a pojila se s určitými zvyky. Podívejme se na ně tedy podrobněji.

Popeleční středa

Říkalo se jí také černá, škaredá nebo smetná. Asi nejznámějším zvykem, od kterého také tato středa odvozuje svůj název, je kříž, který udělá kněz z popelu na čele věřících (popelec) se slovy: „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Popel pochází z ratolestí kvetoucí jívy (kočiček), které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli.

Tento den se nesmělo například drát peří (štípaly by blechy), štípat dříví (aby se sekera později nesvezla) a ženy nesměly ani příst a šít (protože by slepice nenesly, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len).

Naopak kdo by se na Popeleční středu napil svěcené vody (muži si poté tento zvyk upravili na pití kořalky), měl být celý rok chráněn před štípnutím komára.

Na Přeloučsku vstávaly ženy brzo ráno a mýdlem pomazávaly všechny muže, kteří se ještě nevyspali z masopustu. Pokud nechtěl být muž pomazán, musel se vykoupit drobným penízkem. Tomuto oblíbenému zvyku se říkalo „praní zástěr.“

Na Ledečsku zase chodíval po vsi legračně oblečený člověk s lucernou a všem vysvětloval, že hledá ztracený masopust, aby mu ho dovolili hledat. Pokud se tak stalo, prohledával za všeobecného smíchu všechny kouty stavení.

1.  Neděle postní (Invocabit)

Nebo také černá neděle, pytlová, Pučálka nebo 1. Liščí neděle, neděle Pokušení. Ženy si na tento den oblékaly černé šály (hladový šat) a matky pekly potají dětem preclíky a matičky, které v noci rozvěsily na zahradu a tvrdily jim, že jim je přinesla liška.

Věřící i duchovní se tento den připravovali k prvnímu křtu. Polde věrouky je tato neděle dnem milosti k bližním a především den utvrzování se ve víře.

Název Pučálková neděle je odvozen od tradiční pokrmu - pučálky, která se v tento den jedla. Co je to pučálka? Pučálka se připravovala z naklíčeného hrachu opraženého na pánvi. V trdiční úpravě se podávalo s medem a pepřem, ovšem dnes se setkáváme spíš s obligátním pepřem.Druhý způsob, kterým se mohla pučálka připravit, je upečení v troubě (zde s tradiční solí a pepřem), přelitá tlustou vrstvou vepřového sádla.

2. Neděle postní (Reminiscere)

Pražná neděle. Pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a z rozemletého praženého obilí polévka praženka.

Věřící v tento den vzpomínají na příběh Abraháma a Izáka. Určitě ho znáte. Bůh přikázal Abrahámovi obětovat svého jediného syna. Abrahám tedy poslušně šel na horu Sión, připravil obětní hranici a chystal se Izáka zabít. A tehdy mu Bůh zadržel ruku a že obstál ve zkoušce, věnoval mu k oběti beránka.

"Tak jako Abrahám obětoval syna Bohu, stejně tak Bůh obětoval svého syna (Ježíše Krista) pro spásu lidí," říká svatý Tomáš Akvinský o souvislosti s Velikonocemi.

3. Neděle postní (Oculi)

Neděle Samaritánská lidově Kýchavná. Lidé si navzájem přáli, aby nekýchali, protože věřili, že kýcháním začíná mor. V tento den se zdravili: „Pomáhej Pánbůh a Pozdrav tě Pánbůh!“ V jiných krajích se zase věřilo, že kýchání má léčebné účinky, takže ho lidé v tento den obvzvlášť vyvolávali (např. šňupáním tabáku) a pečlivě hlídali, kolikrát za sebou kýchli. Počet kýchnutí měl totiž znamenat počet let, které jim ještě na tomto světě zbývají.

Křesťané tento den zasvětili víře a Bohu. Na čekatele na křest čekaly další "zkoušky", které měly prokázat, že jsou ve své víře skutečně pevní a nezlomní.

4. Neděle postní (Laetare)

Družebná neděle nebo také Družbadlnice, Družbadlná, 2. Liščí, středopostní, růžová. Družba v tento den chodívala s ženichem do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy. Dívka svému ženichovi nabídla v tento den hojně pojídanou pučálku a zapíchla do ní několik lžic a jednu vidličku. Pokud si ženich vytáhl lžíci, bylo vše v pořádku, ale kdyžsi některý nešťastník vytáhl vidličku, musel s ostudou z domu.

Děvčata se zase odpoledne scházela (aby se mohla se svými ženichy pochlubit) a navzájem se hostila koláči "družbanci."

V některých krajích se také chodilo "drobečkovat". Dívky roznášely po polích drobečky, které sebraly ze stolu, a modlily se při tom za dobrou úrodu.

V tento den se jedla už zmíněná Pučálka nebo také (především v chodských oblastech) pečený hrách s pepřem a cukrem.

Z pozdějších let pochází jakási "výjimka" z půstu. Lidé se v tento ten mohli libovolně scházet, veselit se a tančit ovšem postní jídelníček museli dodržovat i nadále.

Věřící v tento den vzpomínají na evangelický příběh, který vypráví o Ježíši, který potkal od narození slepého člověka, a protože viděl, že je jeho víra silná, uzdravil ho, resp. zbavil ho hříchu a krze toto prozření byl uzdraven.

5. Neděle postní (Judice)

Známá Smrtná neděle. Určitě si vzpomenete na známé „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Tato Smrtka byla Morena (nebo také Mořena, mařena, smrtholka, Čaramura), slaměná loutka (pozůstatek pohanského zvyku), která se házela za vsí do potoka.

Věrouka rozjímá o Lazarovi, kterému podle Bible Kristus dovolil vstát z mrtvých, zarmoucen žalem jeho sester. V kostelech se vše připravuje na vzpomínku ukřižování. Kříže se zahalují do tmavého sukna atp.

6. Neděle postní (Palmare)

Květná neděle. K této neděli se váže celá řada nejrůznějších pověr, zvyků a tradic, takže jsem se rozhodla vypsat je příště v samostatném a určitě neméně zajímavém článku.

Notburga

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout