Botanické zajímavosti v ZOO Ostrava: Zimní určování stromů 1

Stromy a keře od sebe rozeznáváme nejčastěji podle listů a plodů či podle tvaru koruny. V zimním období, kdy většina dřevin není olistěná, je určování možné podle pupenů a také třeba podle kůry neboli borky. Velký ostravský les, v němž se rozkládá i ostravská ZOO, nabízí k poznávání celou řadu dřevin.

Pupeny dřevin dělíme podle růstového základu na pupeny listové, květní nebo kombinované. Podle postavení na větvičce pak rozlišujeme pupeny vstřícné (dva proti sobě), střídavě postavené či nahodile postavené. U některých dřevin jsou pupeny překryty šupinami. Pupeny představují zárodečnou tkáň rostlin, ve které jsou obsaženy látky potřebné pro jejich další růst (především minerály, vitaminy a enzymy).

Jírovec maďal (Aesculum hippocastanum) - pupeny jsou vstřícné, pokryté šupinami a lepkavé (hlavně vrcholový), mají tmavě hnědou barvu, na větvičkách jsou zřetelné listové jizvy (stopy po opadu listu).
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) - pupeny jsou vstřícné, pýřité a mají černou barvu, vrcholový pupen je větší než postranní pupeny, je čtyřhranný a špičatý; mladé větvičky jsou v blízkosti pupenů smáčknuté a mají olivově zelenou barvu.

Buk lesní (Fagus sylvatica) - pupeny jsou střídavé, vřetenovitého tvaru, až 2cm dlouhé, ostře špičaté a mají skořicově hnědou barvu, postranní pupeny velmi odstávají od větvičky.
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) - pupeny jsou střídavé, vejčitě kuželovitého tvaru, často přes 1cm dlouhé, černofialové barvy, porostlé bílými chloupky; postranní pupeny jsou přitisklé k větvičce.

Jednou z moderních léčebných metod je medicína pupenů (ve formě kapek s výtažky pupenů stromů, keřů nebo rostlin). V roce 1952 jako první připravil výtažek z pupenů břízy belgický lékař Paul Henry a původně ji nazval blastoterapií (léčení zárodečnými látkami).