Střešní zahrada pavilonu Čitván

V zoologické zahradě Ostrava je možné spatřit rostliny nejen v botanickém parku, na záhonech podél návštěvnických tras či jako stále častější  a výraznější doplněk zvířecích expozic, ale třeba také na střeše. Jedna taková střešní zahrada se nachází na pavilonu Čitván.

K čemu střešní zahrady slouží? V městském prostředí poskytují další zelenou plochu, přispívají do značné míry k funkci zadržování vody, čímž minimalizují návaly při odtoku dešťové vody. Dále prodlužují životnost hydroizolace střechy a zlepšují tepelně izolační parametry střešní konstrukce (v zimě drží teplo, v létě ochlazují). Kromě těchto technických vlastností mají vliv na zlepšení mikroklimatu, zachytávání prachu a nečistot z ovzduší a také na zvýšení požární odolnosti.

Díky dobrému pohlcování hluku ve vegetaci se snižuje hladina hluku v zástavbě. Střechy rozdělujeme na extenzivní a intenzivní. V areálu ZOO se jedná o extenzivní zelenou střechu. Rostou zde půdopokryvné suchomilné rostliny. Střecha se tedy v tomto případě osazuje speciálními druhy rostlin, které jsou odolné vůči extrémním povětrnostním podmínkám.

Na střeše Čitvánu najdeme v porostu například léčivou třapatku nachovou (Echinacea purpurea), jejíž jméno je odvozeno od řeckého slova echinos neboli ježek. Květ této trvalky totiž ježka připomíná. Jde o známou léčivou bylinu, která se doporučuje při nemocech z nachlazení a infekcích dýchacích a močových cest. Další skupinou rostlin v této zahradě jsou různé druhy rozchodníků (Sedum), suchomilné byliny z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae) se silně dužnatými listy zadržujícími vodu a poskytujícími tak rostlinám potřebnou vitalitu v teplém a suchém prostředí. Tento rod má více než 400 druhů. V České republice jich známe šest. Také lnici (Linaria) se zde daří a její bílá květenství se doplňují s ostatními rostlinami tohoto xerofytního společenství (společenství suchomilných rostlin). Taková střešní zahrada je podobná skalce či suché zahrádce.