U vstupu jste si mohli vzít plánek skanzenu, ale museli jste si ho "vylosovat". Stál tam takový velký automat, měl na straně velkou páku, kterou se pohnulo dolů a vypadl ten plánek. A mohli jsme vyrazit za zážitky. Nejdřív jsme samozřejmě narazili na obchůdek se suvenýry a ukázkou výroby dřeváků. Poznat to šlo lehce. Před vchodem se jim totiž válely obří dřeváky. Vstoupili jsme dovnitř a byla tam chodbička s obrázky venkova, výrobou dřeváků. O kus dál už na nás čekal pán, aby nám ukázal, jak se ty dřeváky vyrábějí. Představte si, že postup je stejný, jako když si jdete nechat vyrobit klíč. Na jedné straně je hotový klíč a na druhé je ten, který se podle něj vysoustruží. Akorát že na jedné straně je hotový dřevák a na druhé kus dřeva. A podle toho, jak hotový dřevák objíždí váleček, tak stejně kopíruje pohyb soustruh okolo dřeva. Dřeváky se tam samozřejmě daly i koupit. Buď celé ze dřeva, nebo spodek dřevěný a vršek z kůže. I v různých velikostech. Velký na nošení a nebo taky malinký jako přívěšek. Všechny byly různě a taky nádherně pomalovaný. I když se mi moc líbily, tak jsem si je nekoupila, protože nosit bych je nemohla a jako ozdobu bych je nechtěla.
Já jsem si tam jako suvenýr koupila magnetek na lednici. Sádrový větrný mlýn a točí se mu i vrtulka. Pak jsme vyrazili na procházku po vesničce. Všude typické zelenobílé dřevěné domečky s udržovanými zahrádkami a samozřejmě několik mlýnů. Okolo každého domečku byly vodní příkopy, které se přecházely po můstcích vytvarovaných do oblouků. Všude spousta ptáků, vodních i nevodních. Bylo tam i dost obchůdků, kde se dalo koupit koření, pečivo, sýry a dřevěné formy. Opravdu moc krásné a romantické prostředí. Ale bohužel jsme museli dál. Takže u vchodu jsme si vyzvedli naše fotečky za 10 EUR. Dostali jsme jednu velkou a jednu malou fotku. Kalendář, do kterého šla dát velká fotka a přívěsek na klíček, kam šla dát ta malá. Ten den jsme se ještě jeli podívat do města Alkmaar, kde probíhají nejznámější sýrové trhy před historickou vážní budovou. Před tou budovou jsou naskládaný obrovský žlutý sýrový bochníky a kolem nich jsou muži v tradičních kostýmech. A další přenášejí ty sýry na dřevěných nosítkách k těm, co si je koupili. Okolo bylo spousta lidí, tak jsem toho moc neviděla. Tak přítel fotil a když tam bylo něco zajímavého, tak mi to komentoval. Vzpomínám si, že jednou o tom byla reportáž i v Loskutákovi. Dalibor Gondík tam nosil ty velký bochníky sýra na dřevěných nosítkách.
Crenda - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz