Byznys etiketa a komunikace

Název: Byznys etiketa a komunikace

Autor: Ladislav Špaček

Nakladatelství: Universum

Datum vydání: 5 / 2021

Formát: 198 × 253 mm

Vazba: Pevná

Počet stran: 376

Cena: 399 Kč

Podrobně rozebírá pravidla etikety ve všech oblastech, které podmiňují úspěch při jednání, počínaje vhodným oblečením přes kontaktní situace až po stolování a účast na společenských akcích. Najdeme v ní praktické návody, jak řešit dress code, pozvánky, chování při různých pracovních i společenských setkáních. V kapitolách o komunikaci najde čtenář poučení o zásadách jednání s klientem, o vyjednávání a jeho taktice, o dovednosti, jak účinně prezentovat.

Nechybějí kapitoly o jazykové stránce veřejných projevů a rétorice. Manažeři a politikové uvítají i kapitoly o komunikaci s médii. Kniha poslouží jako praktické kompendium zahrnující všechny poznatky z oboru etikety a komunikačních dovedností.

Ukázky z knihy Byznys etiketa a komunikace:

CO SE ZMĚNILO V POSLEDNÍCH DESETI LETECH?
•    přestává se nosit vesta k obleku
•    téměř vymizela dvouřadová saka, kdysi dominující prvek pánského šatníku
•    kravata už není nutná ani do dobré restaurace, na večírky, do malého divadla
•    už neplatí, že dokonalý muž musí být hladce oholen
•    ženy vyrážejí do společnosti stále častěji bez punčoch
•    pánské džíny už nejsou tabu na večírky, muzikály, lehčí múzu
•    i v interiérech muži mohou mít šály (čepice ovšem ne)
•    manžetové knoflíčky se už nemusejí nosit jen ke kravatě
•    odvážnější muži provokují barevnými ponožkami i k obleku
•    i ženy zvou muže na večeře, ba dokonce i zaplatí
•    praktické šle byly nahrazeny páskem
•    některé ženy nevyžadují galantnost ze strany mužů
•    neformální oděvy převažují nad obleky
•    snižuje se počet společenských akcí ve smokingu a dlouhých šatech
•    klasické kabáty, převlečníky a pláště jsou nahrazovány prošívanými bundami
•    outdoorový a casual outfit se stává univerzálním pro veškeré akce během dne

SMALL TALK

Společenskou komunikací rozumíme nezávaznou konverzaci při společenských příležitostech, na večírcích, recepcích, návštěvách, během obědů a večeří, na golfu. Tam nejde o klasické vyjednávání, které by mělo přinést konkrétní dohodu obou stran, ale jen o navození příjemné atmosféry, o zanechání dobrého dojmu nebo o navázání kontaktů, které můžeme později využít ke skutečnému obchodnímu nebo politickému jednání. Při této konverzaci nejdeme do hloubky témat, o kterých si povídáme, navíc vybíráme pečlivě náměty, o kterých budeme hovořit s ohledem na náš protějšek. Téma musí být zajímavé pro obě strany nebo pro celou skupinku osob, které se rozhovoru účastní – nemůžeme ohromovat detailní znalostí kvantové fyziky v kroužku hostů, které to vůbec nezajímá. Projeví-li protějšek zájem o detaily, musíme sondovat, zda jde o zdvořilostní pozornost, kterou nám prokazuje, nebo o vážně míněný zájem.

Běžný společenský rozhovor se nazývá small talk, z toho můžeme usoudit, že jde o pěti až desetiminutovou konverzaci, po které se přesuneme opět k jinému partnerovi nebo k jiné skupince hostů. Rozhovor zahajujeme zájmem o druhého, představíme se a zeptáme se, čím náš partner je nebo čím se zabývá. To není nezdvořilé, každý nám odpoví v míře, kterou uzná za vhodné. Je dobré začít pochvalou. Stejně jako na návštěvě nejprve pochválíme interiér, vkus majitele bytu, obrazy nebo výhled z okna, při zahájení konverzace si všimneme nějakého detailu, který partnera potěší. Může to být oblečení, kostým neobvyklého střihu, šperk, u mužů hodinky, dobře uvázaný uzel kravaty, zajímavá práce nebo koníček. Tím navodíme příjemnou náladu pro rozhovor.

Více partnera potěšíme, když se ptáme (projevujeme o něho zájem), než když vyprávíme o sobě. Finanční poradci jedné významné finanční společnosti mají předepsáno, že při prvním setkání s potenciálním klientem hovoří poradce jen 20 % času, klientovi ponechává 80 %, to proto, aby klient měl z rozhovoru lepší pocit a měl zájem se s poradcem sejít znovu. Pokud někoho ubíjíme nekonečným vyprávěním o sobě nebo o svých zájmech, začneme ho nudit a vzbudíme v něm pocit zbytečnosti a nedůležitosti. Zkušení lvi salonů mají připraveny baterie otázek, kterými stimulují své protějšky k vyprávění, a v zásadě jen naslouchají.

Vyhýbáme se tématům, při kterých by mohlo dojít ke kolizi: politická orientace, sexuální orientace, žhavá aktuální politická témata, která rozdělují společnost (ledaže bychom bezpečně věděli, na které straně dotyčný stojí), nemoci, peníze, manželské krize. Citlivě vnímáme, kdy konverzace přestává náš protějšek bavit, buď proto, že téma je vyčerpáno, nebo se objevil v dohledu někdo důležitější, s kým by potřeboval pohovořit. Jen tak budeme považováni za příjemné společníky.

O autorovi knihy Byznys etiketa a komunikace:

Ladislav Špaček (*1949) je český spisovatel, redaktor, moderátor, pedagog a bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Později se na pražské univerzitě věnoval vyučování historického vývoje české gramatiky. Působil jako novinář ve zpravodajství Československé televize, a poté jako mluvčí prezidenta republiky Václava Havla.

Ladislav Špaček je známým propagátorem společenské etikety, o které napsal i řadu knih. Pořádá přednášky o společenské etiketě, umění komunikace s médii apod. Připravil také naučný televizní pořad Etiketa, v němž zároveň i účinkoval.