Chorvatsko s dvouletým mimčem

Od června jsme neustále řešili, kam pojedeme na dovolenou. Uběhl měsíc a my stále nebyli rozhodnutí kam. Tak jsem se jednoho dne naštvala, koukla jsem se na net na ubytování v Chorvatsku, napsala jsem na soukromý e-mail bytné a na druhý den jsme jeli.
Vybrala jsem malou, ale krásnou vesničku mezi městy Primošten a Šibeník, která se jmenovala Grebaštica. Do Chorvatska se jede úmorných 9 hodin, ale jelikož můj syn miluje auta a jeli jsme přes noc, byl doslova v ráji. Když jsme brzy ráno dojeli na místo, paní, u které jsme měli ubytování, nás pěkně uvítala, nalila nám svou domácí pálenku a ukázala nám apartmán. Na všem jsme se shodli. Vybalili jsme se a okamžitě letěli k moři, které bylo asi 15 metrů od našeho nového týdenního domova. Pláž byla kamínková, moře čisté, vedle pláže malý bar a hlavně téměř žádní lidé.

Malý si to užíval. Pořád dělal, že nalévá čajík a kamínky sloužily jako cukr. Jeden den jsme se šli kousek projít k molu, u kterého půjčovali šlapadla. Na dvě hodinky jsme si ho pronajali a jeli jsme se projet do hloubky, kde byla voda ještě čistší než u naší pláže a koupání tam bylo krásné. Tomášek byl rád, že máme lodičku. Na naší dokonalé dovolené byly ale dvě malé chyby.1. Na výletě do Primoštenu se nás pokusili okrást u zmrzliny a na trhu. Což nás velice mrzelo, protože to byl náš jediný větší výlet. 2.
Na poslední den jsme se jeli projet na vyvýšenou cestu, chtěli jsme udělat pár fotek. Když už jsme byli v autě, řekli jsme si, že se pojedeme podívat i na jinou pláž. Ta ona osudná na nás čekala ve vedlejší vesničce Bilo. Byla úžasná... Nikde žádná cesta, azurové moře, houpačka a skluzavka a ve výhledu ostrůvek. Chyba byla ta, že jsme ji objevili tak pozdě. Ještě dlouho budu vzpomínat na tak vydařenou dovolenou a doufám, že se tam někdy vrátím...