Dárek z Chytrého konta

Jak už to tak v životě bývá, jednou jsi dole, jednou nahoře - slova známé písničky, tak já jsem momentálně dole. Život mi připravil hodně, někdy jsem měla pocit, že už to neunesu, ale bohudík unesla. Museli jsme nechat udělat před dvěma lety novou střechu, stará se propadla, a teď jsme museli vyměnit kotel, starý už dosloužil. Starostí fůra, samozřejmě pro ženu, která před léty přišla o syna, malicherné, ale těžké. Existenční problémy zatěžují mysl, ať chceme nebo ne. Mám dvě krásné vnučky, ale dcera je s nimi sama, takže pomáhám jak se dá.

Vlastně chci psát o něčem jiném, prostě na kulturu peněz nezbývá, jogurt a rohlík jsou přednější. Proto soutěžím, na netu sbírám bodíky, kytičky, srdíčka a tak podobně. Najednou jsou tady v Chytrém kontu vstupenky Gregorian.

„Ach jo, tak to je něco, tak ráda bych je viděla, mami,“ povídá dcera.
 „Neblázni, je to 226 km, stojí to za to?“ nadechnu se, ale neodpovídám, ani nemusím, je jí jasné, že se nevzdám. „Jednu objednej.“ No tak jo, objednáváme, posléze najedu na IDOS, ach je jej, další problém, takto pozdě v noci se z Pardubic nedostanu a čekat někde na nádraží v době, kdy je plno uprchlíků a tak, prostě v noci někde sama, to není dobrý nápad. Zkouším přemluvit nějakou kamarádku, bohužel bezvýsledně, s odpovědí:„Jsi blázen, tak daleko, kdyby aspoň bylo auto.“ No nevadí, jedu sama, nějak to dopadne.

Sehnala jsem nocleh blízko Arény, tak pojedu, taková šance získat vstupenky se mi jen tak nenaskytne. No ve výsledku mladší vnučka začíná prosit, že pojede se mnou a babička neodolá: „Dobře, ale musíš mi slíbit, že to vydržíš.“ „Slibuji, slibuji.“

Koncert byl nádherný, babička i malá vnučka naprosto unesené. Já si užívala nádherné hlasy souznění, písně, z kterých mrazí, vnučka zase obdivovala světla, ohně, déšť přímo na jevišti, deštníky, nádherné šaty zpěvačky.

 „Babi, podívej se, na čem jezdí, to je přeci segway, no ta jede, viď!“

Nádherný skvělý zážitek, druhý den jsme ještě prošly Pardubice, podívaly se na zámek, krmily pávy, prohlédly si výstavy zvířátek, výstavu skla, kde nás průvodce nádherným vyprávěním okouzlil a zasvětil do tajů skla.

Děkuji vám za tuto možnost prožít nádherný den, vidět krásný koncert a potkat zajímavého člověka, ač jenom na chvilku, udělali jste pro jednu unavenou babičku víc, než si lidé, kteří si mohou vstupenku koupit, dojet autem na koncert, nemusí shánět levný hotel, dovedou představit. Moc vám děkuji, a těm, kterým se bude tento příběh zdát o ničem a nudný, těm se omlouvám...