Když se řekne Paříž, každý si hned vybaví Eiffelovu věž (La Tour Eiffel). I my jsme si při plánování návštěvy Paříže zařadili tuto památku na první místo. Byla by to ostuda nenavštívit ji, když sehrála v životě Pařížanů tak významnou roli. Nejdříve téměř nenáviděná a nyní tak významná památka, přezdívaná též Železná dáma.
Eiffelova věž je nejznámější pařížská dominanta. Navrhl ji konstruktér Gustav Eiffel a byla postavena v letech 1887-1889 u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy (1889). Pařížané ji nejdříve kritizovali a vůbec se jim nelíbila. Původně zde měla stát jen dvacet let a potom ji měli rozebrat, nakonec ale byla zachována. Ocelová věž měří 324 metrů a má tři patra. První patro je ve výšce 57 metrů nad zemí a dostanete se sem po 360 schodech nebo výtahem. Nachází se zde restaurace, ze které je nádherný výhled na Paříž, kavárna, bufet, kino, směnárna a pošta. V kině promítají film o stavbě a současnosti věže, na poště prodávají poštovní známky výhradně s Eiffelovkou. Druhé patro je ve výšce 115 metrů nad zemí a vyšlapete 359 schodů z prvního patra (celkem tedy 719 schodů) nebo můžete jet výtahem. Při dobré viditelnosti si odtamtud prohlédnete velikou část Paříže. Je zde také restaurace a prý obdržela slavnou hvězdu Michelin. Třetí patro je ve výšce 275 metrů a dostanete se sem pouze výtahem. Sídlí zde meteorologická stanice a na střeše je rozhlasový a televizní vysílač. Každý den po setmění je věž krásně osvětlená. V současnosti je Eiffelova věž významným turistickým cílem a Pařížané jsou na ni hrdí. Každý rok ji navštíví zhruba 6,5 milionů lidí z celého světa. Věž se také stala předlohou pro mnoho staveb v několika zemích – u nás Petřínská rozhledna.
Jako správní turisté jsme šlapali těch 719 schodů do druhého patra. V prvním patře jsme si dali krátkou přestávku a pokochali se výhledem po okolí. Bylo zde moc lidí, takže místo jsme si museli doslova vybojovat. Ve druhém patře už bylo volněji, ale také jsme šli v zástupu. Výhled tu je opravdu nádherný. Nakoupili jsme zde i suvenýry, ale zdály se mi dost drahé. Můžete zde koupit téměř vše, na co si vzpomenete, se symbolem Eiffelovky. Jako personál zde pracuje hodně černochů a jsou bráni jako levná pracovní síla. Když se dcera s jedním chtěla vyfotografovat, byl z toho doslova v šoku. Nakonec ale svolil. Na Eiffelovce jsme strávili docela dlouhou dobu. S vědomím, že se sem asi již nikdy nepodívám, jsem si chtěla prohlédnout vše. Dolů jsme jeli výtahem, ale museli jsme si vystát pořádnou frontu.
Eiffelova věž je vidět téměř odevšad nebo alespoň její část. Lze ji tedy využít jako orientační bod. V Paříži jsme byli tři dny, takže jsme stihli obejít spoustu památek a významných míst. Největší dojem mám ale z Eiffelovky a z obrazu Mony Lisy, který je vystaven v Louvru. Hodně na mne také zapůsobil památník věnovaný princezně Dianě umístěný před vjezdem do tunelu, kde došlo k tragické nehodě.
Paříž je, co se památek týče, asi srovnatelná s Prahou. Je jich tu hodně a člověk musí dobře zvážit, které navštívit, jinak se v tom ztratí. Paříž, to ale nejsou jen památky. Jsou tu i hezké parky, zahrady, kavárničky s venkovním posezením a různá rozptýlení v podobě pouličních herců a zpěváků. Je toho prostě moc. Pokud byste chtěli stihnout všechna tato lákadla, museli byste tu být alespoň čtrnáct dnů, anebo se pravidelně vracet. Paříž je krásné město a já bych se sem chtěla také ještě někdy vrátit…
ChytráŽena.cz