Exekuce

Neumím psát články, ale to, co se mi stalo, mě moc tíží, tak píšu... Jdu nakupovat, po Vánocích i červená peněženka, která má přinášet peníze, je úplně prázdná. Konečně jsem obdržela částečný invalidní důchod, tak jsem se vydala nakupovat s radostí do supermarketu...

Košík jsem měla plný a u pokladny nepříjemné překvapení... Karta nefunguje! Není čím zaplatit, nechávám tedy košík stát na straně vedle přivolané prodavačky a běžím do automatu, jenže - nic! Vrátím tedy nákup a jdu se pídit do banky, co se to děje.

Zablokovaný účet, exekuce!

Jsem z toho v šoku, nikde žádné dluhy nemám. Kontaktuji exekutora. Rozsudek jménem republiky. Kdysi dávno jsem zapomněla zaplatit 251,- Kč na životním pojištění. Pojistka se zrušila a dluh odkoupila  WLG firma. Jelikož jsem se od té doby několikrát stěhovala a než jsem si přendala trvalé bydliště, tak se obálky prostě  doručovaly jinam.

Ano, můžu si za to sama, z dluhu 251,- Kč se to vyšplhalo na asi 15 950,- Kč, což je můj téměř  3měsíční částečný invalidní důchod. Syn, jelikož se nemohl dívat na to, že mám starosti, zablokovaný účet a jsem z toho úplně mimo a nemám ani na základní věci potřebné k životu, okamžitě mi poslal na účet peníze, aby si to mohli vzít. A taky že si to hned vzali, já jsem to synovi zazlívala, že jsem to mohla splácet. „A z čeho, když všechny peníze máš na zablokovaném účtu,“ namítal syn.

Vypisuji, šla jsem se poradit i do občanské poradny, pomoc ale veškerá žádná, všechno proběhlo podle zákona. Ano, zapomínat se nemá, ale je to lidské, stane se a shodou různých okolností to pak takto dopadá.

Mimochodem jako dlouholetý klient jsem této bance, u které byla i ta moje nešťastná pojistka, na poplatcích nacpala peněz docela dost... Jsem z toho alespoň poučená do budoucna, proto jsem se rozhodla - ruším účet, pojišťováci mi nepřekročí práh, peníze, když mi  nějaké zbudou, dávám pod matraci, zlodějů v kuklách zas tolik není a stát je trestá...