I muži mají své dny

Perných chvilek mám s muži za sebou vícero... Napíšu vám historku se svým manželem - mám zakázáno o ní mluvit, tak psát snad můžu. Můj muž je nesmírně manuálně zručný, většinu práce na domě zvládá sám a naprosto bravurně, precizně - lépe než profesionálové. V tomto případě se rozhodl zjistit, proč nám neodtéká voda z přepadové studny.

Studna není hluboká - přibližně 2 m, ale nepříjemně úzká, vejde se do ní jen žebřík a stojící člověk. Čerpadlem vodu dostal na půlmetrovou úroveň. Odtokový otvor je kousek ode dna a tak když si muž chtěl posvítit do trubky, zjistil, že se k němu neohne - nebyl prostor. Napadlo ho geniální řešení - spustit se do studny po žebříku po hlavě. Upozornila jsem ho, že má na hlavě kulíšek, aby si ho raději sundal, než ho utopí, což bral jako trapný vtip. Vzal si baterku, odmítl mé námitky o hloupostech a zmizel půlí těla ve studni. Zkontroloval, podal mi baterku a místo, aby se začal soukat ven, klesal níž. Ze studny se začaly ozývat neartikulovatelné zvuky.

Došlo mi, že je něco špatně. V prvním šoku jsem ho chytla pevně za gumáky a zatáhla - zůstaly mi v ruce, chytla jsem ho za kalhoty a táhla, ale to bych ho dřív svlékla než dostala ven. Bezmyšlenkovitě jsem mu objala obě nohy a nevím jak, ale vytáhla jsem ho ven.

Byli jsme oba v šoku. Do toho se objevila na zápraží dcera se slovy: "Co tu blbnete..." Naše perná chvilka trvala jen pár vteřin a dneska už se jí oba smějeme, ale povím vám, zopakovat si ji už nikdy nechci.

Příští týden si pozval syna se zetěm, aby mu pomohli. Vybrali toho nejštíhlejšího a spustili ho opět po hlavě do studny, ale nyní ho již oba dva, pro jistotu, drželi každý za jednu nohu. Závada byla zjištěna, opravena, tak vše dobře dopadlo.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10