Jak se mluví na Ostravsku

Už nejednou jsem se zde na diskuzích setkala s tím, že když si tady s „děvuchami z Ostravska pišem po našemu“ tak nám uživatelky, které pocházejí z jiných koutů republiky, často nerozumí. Je to pro ně tak trochu tajemný dialekt.

Je ale pravda, že dnešní ostravština už není, co bývala kdysi – kdysi se dalo podle toho, jak se mluvilo určit, ze které části ostravska člověk pochází. Ne nadarmo je Ostrava rozdělená na Moravskou a Slezskou – v každé části se mluvilo jinak. „Moravská ostravština“ obsahovala více výrazů, které se používaly na celé Moravě, zatímco ta „Slezská ostravština“ byla pod vlivem polštiny a slezskopolského nářečí.

Dnešní ostravština je už spíše taková „zpatlanina“ těchto dřívějších výrazů, které se upravily do dnešní podoby, a kolikrát i já jakožto ostravačka mám problémy porozumět dialektu, kterým se mluví kousek dál za hranicemi Ostravy, například směrem na Třinec (zde je pořád patrný velký vliv polštiny).

Pojďme tedy společně rychle porozumět „po ostravski“.

Hlavní zásadou je, že ostravština nemá dlouhé samohlásky a už vůbec ne souhlásky. Říká se, že „Ostravaci maju kratke zobaki“ – nu posuďte sami.

 -  Ostraváci se zásadně oslovují prvním pádem jednotného čísla, "Ty, Josef." Je to tím, že ostravština si vystačí s pouhými šesti pády.

 -  Všechny slova se vyslovují rázně a krátce, protože na sáhodlouhé vysvětlování a vybavování Ostravák prostě nemá čas.

 -  Slabiku „tě“ ostravák nevyslovuje jak má, její výslovnost je „če“ – například kleště – klešče, puštěný – puščeny, ještě – ešče, štěkal pes – ščekal pes…..
 -  Velmi častá je debata, zda některá slova psát s „y“ nebo „i“. Ve většině případů ale ostravština používá tvrdé „y“.

Unikátem, nemajícím v českých nářečích obdoby, je vyslovování i psaní písmene „y“ po „ř“. V ostravské výslovnosti se měkké „i“ vyskytuje sporadicky ( ist, liščit ), a tak se vyslovuje i píše „břyla, křyvy, břydky, řyť“ apod.

 -  Ostravák nepoužívá předložku „k“ – vždycky a jedině „do“ – jdu k holiči „idu do holiča“ jdu k doktorovi „idu do dochtora“

 -  V ostravštině také zcela chybí předložka „s“, ta je za každých okolností nahrazena předložkou „z“.

 -  Zvláštností ve výslovnosti je změna „v“ na „f“: sfeter, fčela, sfička, fšecko, fšude…

 -  Samostatnou kapitolou je používání nadávek a sprostých výrazů – co se jinde v republice považuje za nepřípustné, to u nás na ostravsku v běžné mluvě nechybí.

Tak například slovo cyp – v jiných krajích ČR používané jako nadávka, v ostravštině velmi používané slovo, bez kterého se žádný ostravák při každodenní komunikaci neobejde - v hornickém slangu je to havíř-nemotora, začátečník. V hovorové mluvě slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz.

Příklady: „Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ – v řece byla vysoká hladina. „Dobry jak cyp“ – hodně dobrý. „Nerob ze mě cypa“ – nedělej si ze mě srandu. Na těchto příkladech je vidět, že je to slovo hojně užívané při jakékoli příležitosti, prostě hodí se všude.

Tož a paru takych přykladu, jak se na tym ostravsku vlastně dřysta, su to take ty nejznamějši a nejpouživanějši věty a slova, kerym hafo lidi něrozumi a čumi na to jak ščur do ryny.

Bulaty, jak chleba kulaty - Úplně blbý
Lezt do peněz – Být drahé
Polub mě v kapsu! - Polib mi zadek
Štrykoval nohami - Pletl nohama
Nedupej! - Sexuální podtext nebo Nelži!
Kuřiš, jak bys koňa prodal - Zapaluješ si jednu od druhé
Měl plne ryny - Byl opilý
Braly mě mory - Šly na mě mrákoty
Kuřil, jak když chudobny topi - Hulil jak fabrika
Drži se pipy jak cycka - Nemůžou ho dostat z hospody
Čumiš jak ščur do ryny – Hledíš jak nevěřící Tomáš
Šrame ti v pale – Straší ti ve věži
Kaj meškaš? - Kde bydlíš?
Chuj z tym – Nevadí
Cyp jak lampa, enem sfitit - Blbec
Šufan – naběračka
Kobzole – brambory
Rožnuť - rozsvítit
Cukle – nazouváky
Štrample – punčochy
Domaknut se - dozvědět se. „Stara sa domakla, že…“ – průser vysoké nebezpečnosti v manželství
Chlempat – pít až moc
Bebechy - harampádí, zbytečnosti
Eletrika – elektřina, tramvaj
Lokalka – taky tramvaj
Bo - protože
Dřystat - mluvit
Roba – žena, manželka
Cicek, cicky – prso, prsa
Kajsyk – někde
Pazury – ruce
Plantať – mluvit nesmysly
Hafo – hodně
Chechtaky – peníze
Škarpa - příkop

Tož věřim, že tenhle kratky članek pomože našim spoluobčanum z čech porozumět ostravštině a jejim specifickym vyrazum, a komu by se to zalibilo, tož doporučuju našu regionalni literaturu, a to su knižky Denik Ostravaka od znameho autora Ostravaka Ostravskeho.