Možná jste si všimli, že Vaše děťátko uchopí hračku raději do levé, než do pravé ruky. I čmárání pastelkou zvládne lépe levou než pravou končetinou.

Rodina většinou zbystří, pokud si už některý z předků leváctví neprosadil a začne cíleně dávat věci na pravou stranu. I když se leváctví v pravém slova smyslu začne u dětí výrazně projevovat až mezi 4. a 5. rokem, určité symptomy jsou patrné mnohem dříve. Rodiče se mnohdy domnívají, že jde o náhodu a pomáhají dítěti najít tu správnou stranu. Svoje pokusy zdůvodňují tím, že když to budou pilovat pár týdnů, tak se to dítě třeba naučí. Většinou nenaučí. Složitější situace je, když rodiče levorukost nerozpoznají a batole přecvičují naprosto nevědomky.

Odborníci již 40 let upozorňují, že násilné přecvičování těchto dětí je nepřípustné, nevhodné a ve svém důsledku nezdravé. Jestliže je činnost vrozené vedoucí levé ruky záměrně a soustavně potlačována, dostává se z donucení pravá ruka do vedoucí úlohy, ale její obratnost nedosahuje potřebnou úroveň.

Batole, u něhož předpokládáme vznik leváctví, může mít období, kdy bude s naprostou samozřejmostí upřednostňovat i druhou končetinu nebo bude obě ruce pravidelně střídat. Udělejte si o tomto konání poznámky a trpělivě vývoj pozorujte, aniž byste se snažili dítě přecvičovat.

V předškolním věku se můžete obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu. Tam by Vám také měli ukázat, jak zkoušet uvolňovací tahy na větší ploše papíru nebo tabuli.

Levorukost, nebo jinak řečeno leváctví, nemůžeme považovat za chorobný stav. Jde v podstatě o funkční převahu levé ruky nad pravou. Tato převaha se vyskytuje asi u sedmi procent dospělé populace.