Když se smůle zalíbí na svatbě

Dlouho plánovanou svatbu dcery Alenky máme za sebou... Postihlo nás víc jak 10 morových ran. Začalo to v pátek večer, když Alenka přejela autem kočku. V noci volal syn - bratr nevěsty. Místo za svatebním veselím museli ráno zamířit s vnoučkem pro antibiotika, dostal angínu. Ráno polila maminka ženicha celého svědka sladkou limonádou. Bratr ženicha se pro změnu polil kávou - vše se muselo přeprat...

Objednaný fotograf se na poslední chvíli omluvil. Zaskočila sestra nevěsty - tudíž na všech fotografiích chybí. Počasí nám přálo až do chvíle, když měly začít předjíždět vozy - v ten moment přišla tak strašná bouřka, slejvák a krupobití, že auta na silnici zastavovala, nemohla na letních pneumatikách vůbec jet. Chvíli jsme čekali, ale tlačil nás čas obřadu. Do kolony aut jsme se brodili po kotníky v potocích vody.

Lijavec byl tak silný, že urazil cylindr na veverce z ženichova auta. Místo originální parády zbyli rozmočení plyšáci. Přesun z aut do budovy připomínal štafetový běh. Byl jen jeden deštník na asi 25 lidí. Na radnici si ženich na koberci všiml černých velkých drobtů - usoudili jsme, že předchozí svatba nejspíš použila nějaký divný zvyk s uhlím. Omyl, to se ženichovi díky zmáčení rozpadly podrážky u obou bot značky Baťa. Ještě v lednu je měl bez obtíží na plese...

svatba Začal obřad a vypadla elektřina - vše proběhlo v šeru, bez hudby za doprovodu hromu a blesků. Náš tatínek si při přestrojování vyměnil jen jednu ponožku - tudíž měl jednu sice taky černou, ale s nápisy. Má čerstvě obarvená hlava se roztekla a na bílém lemu blůzky mi udělala černé prouhy. V tomto počasí před radnicí vydrželi jen nejstatečnější kamarádi.

Při zpáteční cestě vysvitlo sluníčko a bylo zase krásně. Alenka házela svobodným dívkám kytku - povedlo se až na potřetí. Poprvé ji nikdo nechytil, podruhé jí díky smíchu odletěla dopředu, až třetí hod byl úspěšný, ale to už se kytka rozpadla.

Měli jsme se fotit na louce před domem, ale tatínek ženicha zmizel a mával na nás z okna, že už je svlečený a jde grilovat... Co se dalo, se pokazilo, ale my se hrozně nasmáli. Snad ta smůla je za námi a už budou mít jen samé krásné zážitky. Moc bych jim to přála. Zažili tragedii největší - zemřel jim maličký, vymodlený synek. Ale to už je jiný příběh. Přidávám pár fotek pro představu...

Forte - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete