Ke Krčínovu dubu

Kdo by neznal proslulého stavitele rybníků Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Jako první se nám asi vybaví jeho působení na Třeboňsku, kde navázal na dílo Štěpánka Netolického.

Možná ale nevíte, že na počátku kariéry uplatnil své organizační schopnosti i v oblasti pivovarnictví, stavbách mlýnů, ovčínů a dvorů. Později inicioval vznik zpěvníku - kancionálu. Více než šestisetstránkové umělecké dílo je výjimečné svým zdobením a i tím, že je psané česky. Originál Krčínova kancionálu je v Sedlčanech a nalezneme v něm dosud jediné dobové vyobrazení Jakuba Krčína.

Jak už to (nejen) v historii bývá, vždy záleží na úhlu pohledu, z jakého na ni s odstupem času nahlížíme. I kronikář může popis událostí upravit k obrazu svému a způsob chápání souvislostí se může různit. Kdo je pro jednoho geniálním vojevůdcem, je pro druhého obyčejným loupežníkem a vandalem.

Nejinak lze posuzovat osobnost Jakuba Krčína. Určitě to byl svědomitý hospodář, schopný člověk s technickou fantazií, zaujatý svou prací. Od dělníků, pracujících na hrázích jím vyprojektovaných rybníků, prý tvrdě vyžadoval kvalitně odvedenou práci. Nebyl proto zrovna oblíben, ale díky tomuto přístupu a důslednosti můžeme jeho dílo obdivovat a využívat i po 400 letech. A vděčíme mu i za to, že obstálo i při povodních.

Říkám si, že kdyby dnes nějaký současný Krčín dohlížel s bičem na stavební firmy, možná by se nám nevlnila dálnice a nová fasáda na domě by vydržela déle než přes jednu zimu...

Krčínovi bývá vytýkáno i to, že byl údajně "lačný peněz". Určitě to není pěkná vlastnost, ale uvědomme si, že jednak pocházel z chudého zemanského rodu a jednak měl se svou druhou manželkou 6 dcer. A to teprve něco stojí :-)

V třeboňských pověstech se s mírnými obměnami setkáváme s Krčínem, který upisuje duši čertu, aby mu pomáhal v jeho díle. Lidé nechápali, proč se mu daří a úspěch plodí závist v každé době.

Když Krčín zemřel, odnesl si jeho duši čert, aby za trest po nocích jezdil po hrázích svých rybníků, zapřažen do ohnivého pluhu. Měl prý, vlekouce břemeno, poznat, jak jsou všechny jeho hráze dlouhé.  A že jich bylo!  Ale patrně ani čertovská kartotéka není bez chyb.  Jednou vjelo ďáblovo spřežení na hráz Hrádečku. Tento rybník ale nepostavil Krčín, nýbrž jeho předchůdce Ruthard z Malešova. A tak se stalo, že řetěz praskl a Krčín byl od pekelné služby osvobozen.  Z jednoho kousku přetrženého řetězu vyrostl na tom místě dub. Jeho kmen je v dolní části soudkovitě rozšířený a připomíná ohromný oválný článek řetězu. S podobnou anomálií se můžeme na Třeboňsku setkat u více dubů. Jeden je např. na hrázi Rožmberka. Ale ten přece také postavil Krčín, ne?

Hráz Hrádečku s Krčínovým dubem leží jihovýchodně od Třeboně. Rybník zde ale nenajdete. Lokalita nebyla vhodná, hráz se sesouvala, špatně se napouštěl a ani chov ryb zde kvůli chladné železité vodě neprosperoval. Nakonec byl rybník zrušen, dnes je na jeho místě vzrostlý les. Zůstal jen val, bývalá hráz, po níž vede vycházková trasa se zastávkami s průlezkami, houpačkami, činkami, zkrátka možnostmi jak si protáhnout tělo či zabavit ratolesti. Přímo u Krčínova dubu je turistický přístřešek.

Z Třeboně můžete vyjít od Hradecké brány po žluté turistické značce Dukelskou ulicí směrem na Kopeček, u nádraží před přejezdem značka odbočuje vpravo a přivede vás na hráz. Zde značku opustíte a jdete po hrázi vpravo až k dubu. Do Třeboně se pak vrátíte tak, že pokračujete po hrázi až ke křižovatce cest, kde sejdete vpravo pod hráz a kolem malého rybníčku a posléze Zlaté stoky a jste opět u Hradecké brány. Tento okruh má 4 km a může být zpestřením některé z vašich návštěv Třeboně. Ta nabízí řadu památek a zajímavostí, takže jeden den v tomto kouzelném městě určitě nestačí. Ale protože nejen kulturou živ je člověk, zastavte se i na terase pivovaru Regent třeba na kvasnicové pivo. A ještě na jedno místo bych vás chtěla upozornit. Pod hrází rybníka Svět se nacházejí sádky a u nich v hezkém roubeném zrekonstruovaném domku prodejna ryb. Ta se snaží celoročně nabízet co nejširší sortiment živých ryb i zpracovaných výrobků z ryb, doplňkově koření a marinády na ryby a také zvěřinu.

Pro cyklisty by byl ovšem 4 km okruh málo, takže mohou u dubu přibrzdit, až budou tímto směrem  z Třeboně vyjíždět.  Od Hrádečku na jihovýchod se rozkládá Zámecké polesí se sítí značených i neznačených cest, jimiž se dostanete např. do Sovího lesa, ke Zlaté stoce s akvaduktem nebo k rozvodí Lužnice. To je místo, kde je od  toku Lužnice odkloněna Nová řeka a původní koryto Lužnice pod názvem Stará řeka vede do rybníka Rožmberk.

Další náměty na cyklotoulky Třeboňskem (do Kojákovic či k zámkům na Nežárce) najdete i v mých starších článcích.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10