Kolem Štěchovické přehrady

Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér..., zpívá se ve známé písni o babičce Mary ze hry "Panoptikum" Osvobozeného divadla (1935) autorů Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Několik let po jejím vzniku sice laguna zmizela v přehradním jezeru, ale krásná příroda, příkré skalní stěny a chodníčky v zalesněných svazích nad řekou nabízejí stále řadu romantických zákoutí, kam se vyplatí zavítat.

Vhodným východiskem výletu, který je určen výhradně pěším turistům, je  městys Štěchovice, ležící zhruba 20 km jižně od Prahy.

Obec na soutoku Vltavy a Kocáby bývala především za první republiky jednou z hlavních rekreačních oblastí Pražanů. Na březích tehdy ještě neregulované Vltavy vznikaly první trampské osady. Jmenujme např. osadu Margon, U dvou šutrů, Ztracená naděje, Na Yukonu, Na Fáberce...

Ve Štěchovicích jistě nepřehlédneme železobetonový most Dr. Edvarda Beneše, postavený v letech 1937-9 v místě bývalého brodu. Dva duté betonové oblouky, na nichž je zavěšena mostovka, byly svým rozpětím 114 metrů ve své době největší v ČR, respektive v ČSSR. Most je od roku 1965 kulturní památkou a bez úhony přestál i povodeň v roce 2002.

Další štěchovickou zajímavostí  je  secesní kostel zasvěcený patronu Svatojánských proudů, loďařů, vorařů, šífařů, mlynářů a zpovědníků, sv. Janu Nepomuckému. Je dílem architekta Kamila Hilberta (z jeho tvorby je nejznámější novogotická dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě).

Od kostela pokračujeme po modré turistické značce. Vlevo pod námi se nachází vodní dílo Štěchovice, postavené v letech 1938-44. Hráz je 22,5 m vysoká a 120 m dlouhá. K vodnímu dílu patří i plavební komora, která překonává rozdíl mezi horní a spodní hladinou 19,10 m a je ojedinělá ve střední Evropě.

Seznámit se blíže s provozem elektrárny je možné celoročně vždy po předchozím objednání v pracovní dny od 8.00 do 15.00 hodin.

Vpravo nad námi, na kopci Homole, se pak nachází přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II. se spádem až 220 m a umělou nádrží o obsahu 500 000 m3.

A to už přicházíme na rozcestí Pod Strání, odkud pokračujeme dále po zelené značce k bývalým Svatojánským proudům. Souběžně s námi vede trasa zdejší naučné stezky, seznamující s flórou a faunou, historií trampingu, geologickou stavbou vltavského kaňonu, voroplavbou a ochranou přírody, panely jsou však dost poničené.

Cesta  ze Štěchovic ke Svatojánským proudům bývá uváděna jako první česká značená trasa, kterou členové KČT vyznačili 11. května 1889.

Klesáme a stoupáme zalesněnými svahy i úzkými chodníky, vysekanými ve skále nad řekou. Stezka nás zavede k několika vyhlídkám a posléze sestoupí mezi chaty a do osady Ztracenka. Tato trampská osada byla založena už v roce 1918. Další cesta nás provede i dvěma skalními tunely. V těchto místech se na opačné straně přehrady, na skále vysoko nad hladinou, nachází vyhlídka Máj. Tu můžeme navštívit při některém z dalších výletů, neboť je z ní hezký pohled na meandrující  řeku, kolem které právě putujeme.

 

Na konci stezky přicházíme k přístavišti parníků. Pokud bychom chtěli vycházku ukončit a předem si vyhledáme časy jejich odjezdů, je plavba po vodě jednou z možností, jak se vrátit do Štěchovic případně až do Prahy. (Parník jezdí na trase Praha-Slapy ale např. v letošní plavební sezoně tj. 2011 se z důvodu odstávky plavební komory Vrané tyto plavby nekonaly). Případně lze dojít dál po zelené značce až do Nových Třebenic, kde je zastávka autobusu směr Štěchovice a Praha (linka 390).

My však pokračujeme kolem sochy sv. Jana Nepomuckého na 65 metrů vysokou a 260 metrů dlouhou hráz Slapské přehrady. Byla vybudována v letech 1949-55. Podle rozlohy (163 ha) a hloubky 58 m je pátou největší přehradou v České republice. Délka vzdutí je 44 km, takže na jejích březích nalezneme řadu rekreačních objektů a osad, vodní plocha slouží vodním sportům i rybářům.

Asi je zbytečné dodávat, že účelem stavby Slapské i Štěchovické přehrady byla ochrana proti povodním a výroba elektřiny.  Zároveň si ale připomeňme, že změnily mnoho lidských osudů, na jejich dně zmizely osady, statky, kostelíky i hřbitovy a rovněž velmi peřejnatý úsek Vltavy, známý pod jménem Svatojánské proudy. Ty inspirovaly Bedřicha Smetanu, když skládal symfonickou báseň Vltava.

Z hráze se vrátíme zpět na levý břeh a po modré turistické značce vystoupáme přes Nové Třebenice do krásných lesů, abychom zhruba po 3 km na rozcestí Pod Homolí vyměnili modrou značku za červenou, která nás dovede až do Štěchovic.

 

Doporučená mapa: Okolí Prahy-jih.