Komu není rady, tomu není pomoci

Od základní školy jsem měla jednu kamarádku. Nebyla to bůhví jak dobrá kamarádka, ale občas jsme spolu chodily ven a na střední škole jsme se celkem často navštěvovaly a někam spolu chodily. Nejčastěji na diskotéky, kde jsme si při oblíbené moderní hudbě užívaly bezstarostného mládí. Této kamarádce, která se jmenuje Maruška, však bezstarostné mládí skončilo v sedmnácti letech.

Poznala kluka, který byl o pět let starší než ona a zamilovala se do něj. Brzy šla bydlet k němu do podnájmu. Její maminka jí to vymlouvala, aby to zatím nedělala, že toho kluka, který se jmenoval Jirka, moc nezná a že doma jí nic nechybí. Maruška byla ale zamilovaná a se svým milým chtěla být pořád, a tak prosby její maminky neposlechla a nastěhovala se k Jirkovi. Jirka měl práci a vše vypadalo idylicky. Trochu jsem jim jejich vztah záviděla, protože sama jsem neměla na kluky zrovna štěstí.

Tato idylka ale netrvala dlouho. Po krátké době Maruška přiznala, že to není, jak si představovala. Že z domova má jen přídavky a peníze jim nestačí ani na podnájem. Maminka jí dávala peníze na jídlo, to ale nestačilo. Po krátké době Jirkovi vzala leasingová společnost auto, protože dlužil splátky, neměli ani na zaplacení podnájmu a tak si Jirka vzal půjčku. Maruška byla utrápená a z veselé holky se stala smutná neupravená holka. Když už nemohla vydržet Jirkovy lži a špatné nálady, rozhodla se vrátit zpět k rodičům, vtom ale zjistila, že s Jirkou čeká dítě a vše se změnilo. Jirka slíbil, že se změní, že začne více pracovat a postará se o ně. Maruška byla rozhodnutá přerušit studium a dokončit ho po narození dítěte. Nic jiného pro ni neexistovalo, jen myšlenka na dítě a na to, že dítě vše změní. Opak byl ale pravdou, už když byla těhotná, tak se hodně hádali, Jirka se často opíjel a byl na Marušku hrubý. Po narození malého Jiříka se vše změnilo. K horšímu. Jirka nesnesl pláč malého dítěte a nechal se zaměstnat u autodopravce a byl celý týden pryč. Domů jezdil jen na víkendy, ale i to stačilo k tomu, aby se hádali a Maruška se po čase odstěhovala k rodičům i s malým Jiříkem.

Když bylo malému Jiříkovi půl roku, nadšeně mi volala, že poznala někoho nového a že se s ním stěhuje dvě stě kilometrů daleko. Bylo jí to úplně jedno. Znala ho sotva tři měsíce a přesto se odstěhovala. Po krátké době se vzali a Maruška byla šťastná, ale ani tento vztah nebyl bez chyby. Maruščin manžel jí nedával skoro žádné peníze s tím, že nebude živit cizí dítě a tím začal konec jejich vztahu. Po necelém půlroce se rozvedli a Maruška se vrátila zpět k rodičům. Protože za žádnou cenu nechtěla být sama, zanedlouho se seznámila s Járou, který byl o patnáct let starší než ona. Na první pohled sympaťák a rozumný člověk. Jenže rozumní muži Marii nepřitahují a tak s ním byla jen proto, aby nebyla sama. Jára Marušku miloval, a tak ji po roce požádal o ruku. Maruška souhlasila a za pár týdnů se opět vdávala.

Jára ji miloval a miloval i Jiříka. Bohužel Maruška ve vztahu nebyla šťastná. Když mi říkala, že byla Járovi nevěrná, nemohla  jsem tomu uvěřit a byla jsem na ni naštvaná. Jára měl dobrou práci, zaopatřil ji i malého Jiříka. Maruška jen utrácela peníze a kupovala si oblečení, ve kterém se chtěla líbit hlavně jejímu milenci. Když jsem jí říkala, ať to nedělá, ať mu nelže, že Jára se to všechno jednou dozví a bude zase sama, tak se na mě ještě naštvala. Když mi volala, že čeká s Járou dítě a že ke mě přijede, ani jsem neměla radost, věděla jsem, že to nebude jen tak a taky že ne. K děťátku jsem jí gratulovala, ale Maruška mi řekla, že neví, jestli je dítě Járy. Že  ho nepřestala podvádět a prostě si není jistá, jestli je dítě jeho. Nemohla jsem tomu uvěřit, a tak jsem jí řekla, že to neměla dělat, že když Járu nemá ráda, neměla s ním být a brát si ho, že až se to Jára dozví, bude mu to líto a bude se trápit, a ona přijde o všechno. Samozřejmě že se urazila.

Za několik měsíců mi Jára volal, že se jim narodil zdravý chlapeček a jmenuje se Jára. V tu chvíli jsem měla radost, ale bylo mi i líto Járy. Samozřejmě mi do toho nic není, tak jsem mu jen gratulovala a vzkázala Marušce, ať se někdy ozve.

Ta se ozvala, až když byl Jarouškovi rok. Když jsem Jarouška viděla, hned mi bylo jasné, že je Járy. Ta podoba se nedala nevidět. A Maruška? Místo toho, aby byla šťastná, že má fungující rodinu, manžela, který ji miluje a že je Jaroušek Járy, nepoučila se a dál Járu podváděla a po mně ještě chtěla, abych jí Jarouška hlídala, aby se mohla scházet s milencem. Řekla jsem, že bych jí ho klidně pohlídala, ale ne kvůli takové věci. Naštvala se a vyčítala mi, že se na ni všichni vykašlali. Později jsem se dozvěděla, že ti všichni byli její rodiče, kteří jí Jarouška taky odmítli hlídat, protože věděli proč.
Od té doby se neozvala. Mrzí mě to, ale nesouhlasím s tím, co dělá a asi si ani neuvědomuje, jaké následky to může mít. Někteří lidé si prostě nedají říct a nikdy se nepoučí...