Kudy vede cesta k věštění? Chtěla jste pomáhat lidem, nebo sama sobě?

Wargana:

Čarodějka na plný úvazek

Věštecký dar se u nás v rodině dědí. Začala jsem ho rozvíjet někdy v pubertě. Nějaké dovednosti se mi vysvětlily a zbytek byla spíš intuice. Vzhledem k tomu, že neexistovala příliš kvalitní literatura a doba  takovým věcem politicky moc nepřála, šlo často o metodu pokus-omyl. Vše ale beru jako cennou zkušenost a neměnila bych, zákony se porušovat nemají a v magii to platí obzvlášť. Sama se přitom řídím heslem: "co mě nezabije, to mě posílí".

Dnes vím přesně, co smím a nesmím v magii používat. Tento dar není jen pro mé sobecké potřeby, ale mám ho využít pro pomoc lidem okolo, kteří pomoc skutečně potřebují. Pak se mi totiž dostane té nejvyšší odměny-pocitu naplnění.

Jsou čarodějnice bílé, nebo černé? Existují takové kategorie a týkají se magie?
V životě není nic jen černobílé, takže rozdělení magie na černou a bílou je v podstatě klišé. Hranice bývá často velice křehká, bílá magie je ta zbavená manipulace, černá zůstává manipulativní. Patrně se používá přirovnání bílá=dobrá, černá=špatná pro zjednodušené pochopení, určitě ale není přesné. Pokud někdo chce tu křehkou hranici správně pochopit, měl by vědět, že je magie hlavně nástrojem.

Nástrojem k čemu?
Představte si například ostrý nůž. Mohu s ním ukrojit chleba, namazat ho máslem a nakrmit hladové. Ale také s ním můžu někoho úmyslně pobodat nebo zabít. Mohu se s ním bránit, když mě někdo napadne nebo se sama pořezat. Záleží jenom na mně, jak ho použiju, podle svého rozhodnutí také budu po zásluze odměněna či potrestána. Pokud nakrmím hladové, určitě se mi dostane odměna minimálně v podobě dobrého pocitu či poděkování. V ostatních případech budu souzená podle zákoníku, trestná je totiž i nepřiměřená obrana. Magie je myšlenka-čím větší energii a sílu do ní vkládám, tím víc ji zhmotňuji a proto funguje jako nástroj. Dobře to vystihuje citát Henry Forda: "Ať už věříte, že to zvládnete nebo věříte, že na to nemáte a nejde to-máte pravdu¨".



Jaký život vede věštkyně, čím se vůči tomu "normálnímu" vymyká?
Posoudit něčí život je subjektivní. To, co připadá normální mě se někomu může zdát nenormální a naopak. Pokud by někdo můj život sledoval jako film, vyšlo by mu, že jsem blázen. Já si zase mohu totéž myslet o jeho životě. Věstecké schopnosti, i znalost magických a vesmírných zákonů mi asi dávají možnost "mít v něčem navrch", na druhou stranu zase osud staví přede mě neustálé překážky. Mám vlastní teorii, že to je proto, abychom my, věštci měli neustále z čeho čerpat zkušenosti a tím jsme byli duševně posilováni. V magii nemáte pracovní dobu "od-do", ani žádné "padla". Magie je způsob života a to nelze od sebe oddělit. Mám normální civilní zaměstnání, věštkyně nebo spíš čarodějka jsem ale 24 hodin denně. Necítím potíž, že by na mě někdo koukal skrz prsty proto, jaká jsem. Své názory nikomu nevnucuji.

Děláte někdy tzv. woodoo, když někdo naštve vašeho klienta, nebo vás?
Ne a nikomu to nedoporučuji! Znám dost kouzel s figurami, které totiž opravdu fungují. Mám teď třeba na mysli kouzla léčivá, ochranná atd. Pokud se někdo pro ně rozhodne, doporučuji mít souhlas od člověka, jehož figurka má být vyrobena. I zkušený mág totiž nemusí správně vyhodnotit míru své manipulace. To, co se mi s nejčistším svědomím může pro druhého jevit jako dobré pro něj skutečně takové být nemusí. Mě nepřísluší vykonat sudbu za někoho druhého, nejsem bůh ani soudce.

Co je pro vás ve Věštírně Květy Fialové typické? Jak vás to tam baví?
Jsem čarodějka, lidem pomáhám hlavně s kouzly a rituály. Přitom používám runy, tarot, používám kvalitní vykládací karty. Zvládám různé meditační a transovní techniky, práci s podvědomím a základy mnoha věšteckých umění, především jak používat magii v praxi. S kolegyní z Věštírny Noor máme i čarodějnickou školu, kde druhé učíme, jak v sobě mohou probudit šestý smysl, intuici a jak je používat v každodenním životě. Každý v sobě tyto "zvláštní" schopnosti má, jen je neumí používat a tak se ho snažíme navést na lepší cestu.

Máte pocit, že duševně díky své činnosti rostete? Nebo někdy bojujete s emocemi a útoky z okolí?
Určitě je neustále něco k přemýšlení a prostudování. Spousta životních příběhů mých klientů mě nenechává lhostejnou, jinak se ani k této práci přistupovat nedá. Často jim totiž nahrazujeme psychology, ti ale ve tři ráno nejsou k dispozici, já na Věštírně však ano. Stalo se mi, že jsem měla už několik nočních hovorů, kdy jsem klientku doslova zrazovala od sebevraždy. Vzhledem k tomu, že dalším hovorem jsem od ní měla zpětnou vazbu, byla jsem úspěšná. A pocit dobře odvedené práce je nejlepší ze všeho. Útoky okolí ve smyslu pomlouvání či nějakého napadání nepociťuji, nijak se s nimi nesetkávám.

Takže máte hlavně pozitivní zkušenosti?
Všichni v mém okolí mě už znají. I ti nejzarytější “nevěřící Tomášové“ se už stihly přesvědčit, že “na tom něco bude“. Horší jsou spíš klienti, kteří chtějí slyšet pravdu a vyloží si jí po svém. Nebo ti, kteří se stanou na výkladech závislí a pak nejsou schopní udělat samostatně ani krok. Pokud se někdo rozhodne navštívit věštce, chce od něj slyšet pravdu a je ochotný jí přijmout, měl by mít také možnost dozvědět se, jak s ní naložit. A se získanými informacemi pracovat i v budoucím životě. Když se přijde klientka zeptat na "pana božského", kterého zná sotva týden, je z něj unešená a věštba přitom zní-"ano, bude to nádherný vztah, ale tak na dva roky, pak se za strašných okolností rozejdete a budete mít jiného", člověka to musí dost zahlodat. I když je věštba sdělená sebevíc šetrně.


K čemu taková informace vlastně je, neubližuje potom lidem?
Věštec by s klientem měl rozebrat všechny možnosti. Proč do vztahu jít či nejít a co se na něm naučit. Popřípadě, proč právě teď máme takový typ partnera, kde přitom děláme chybu a odstranit její příčinu. A taky to napravit ve své karmě. Některé rituály nebo kouzla pod mým vedením třeba klient zvládne sám, samozřejmě ale něco s jeho souhlasem dělám i za něj. Například vytvářím talismany či amulety. Pokud zrovna není vhodné situaci řešit způsoby, které používám já, doporučím klientům někoho z kolegů, který se zabývá jinými věšteckými metodami.

Tak to musíte být kolegiální a navzájem se jistě podporujete, na dalších linkách to asi vypadá jinak...
To je jedna z hlavních výhod Věštírny Květy Fialové. Nejsme jen spolek kartářů, máme zde astrology, šamany, regresní terapeutku, bylinkáře, léčitele apod. Věštce si můžete vybrat opravdu "na míru" a každému bych to i doporučovala. To, co úžasně sedí jednomu nemusí vyhovovat druhému. Šijeme si přeci na míru, jídelníčky si sestavujeme na míru, své účty v bance si přizpůsobujeme na míru, proč si tedy i věštce nevybrat na míru? Nejde přeci jen o fakt někomu pravdivě vyvěštit osud a přitom tvrdit "tak to bude, přes to nejede vlak". Všechno je pouze možnost a konečná volba je na nás. Osud stejně vždy nasměruje lidi tak nějak "náhodně", kam sám potřebuje. Stále musíme mít možnost volby a svobodné cesty, poučit se z chyb a jít dál. Sice se to zdá být jasné a jednoduché, ve skutečnosti se ale jedná o věc nejtěžší. Klientovi můžu podat vodu ze studny poznání, napít se však musí sám.

Jak se vám druzí lidé a klienti učí, vidíte přímo jejich duševní posun?
Práce s lidmi mě velice baví. Zvláště pokud je možnost pracovat s nimi opravdu déle, ne jen pár hodin během výkladu. Pak je změna opravdu viditelná. Když i po nepříjemné věštbě odchází klient s optimistickým pocitem a vědomím správného kroku do budoucna, jde o největší odměnu. A úplně nejlepší je zpětná vazba, pokud vám po čase dají vědět, co všechno se jim v životě změnilo a jak se jim daří. A hlavně, jestli jsem jim pomohla, to pak zahřeje.

Co si myslíte o atmosféře mezi lidmi u nás v republice? Mají se lidé raději starat jen o svůj život, osud a karmu?
V naší zemi je to opravdu těžké. Hlavně díky politice a finanční situaci, co zde vládne. Lidé musí čím dál víc pracovat a přitom dostávají čím dál méně peněz, ta úměra je velice nepřímá a špatná. Bojí se však vybočit z řady, aby nepřišli o obživu, mají strach, že ani nezaplatí své základní potřeby. To vede k větší sobeckosti a nezájmu o nic, než jsou materiální potřeby. Na druhou stranu, čím je doba víc sobecká a přetechnizovaná, tím vyšší procento lidí se pokouší říci: "tak už dost". Snaží se o návrat ke svým kořenům, k přírodě a magii. Globálně se pomoci nedá, každá kapka však dělá moře.

Co by měli dělat lidé? Jaký byste na to chtěla mít sama vliv?
Pokud bych jen jednomu člověku pomohla ke štěstí, k lepší náladě, optimismu a hlavně ke změně smýšlení-neboť myšlenka je magie-bude ten člověk okolo sebe šířit lepší energii. Kdyby ji předal dalšímu jedinci a naučil by ho stejnému způsobu smýšlení, za chvilku by šlo o docela slušnou řadu lidí. Nikoho k tomu nutit nemohu, všem ale doporučuji jednu věc: to co vysíláte k lidem, ke světu a do vesmíru se vám pak vrací. Energii svých myšlenek tedy dobře zvažte a vydejte se vždy jen cestou svého srdce. To je základ správně vedeného života.


Rozhovor pro Chytrou ženu, autor David Ašembryl

Dne 24. 3. 2011 můžete využít on-line bezplatnou poradnu pod tímto článkem - v čase: 12-16 hodin: