Májový květ

Jarní trh květů, dekoračních a užitkových předmětů pod názvem Májový květ se tento rok konal ve dnech 9. a 10. května už tradičně na Trojičnom náměstí. Poprvé jsme tuto akci navštívily s vnučkou Alenkou vloni a velmi se nám tam líbilo. Zaujaly nás nejen květy, ale i bohatý kulturní program, v neposlední řadě to byla módní přehlídka šatů vytvořených z papíru, které vlastnoručně vyrobily studentky SOŠ Rakovice (viz fotky v mém fotoalbu), a Alenka měla obrovskou radost, když při losování anketních lístků vyhrála květiny.

Proto jsme se dohodly, že když nebude moc špatné počasí, půjdeme se na náměstí podívat i tento rok. Počasí bylo nádherné, a tak jsme v pátek po vyučování vzali Alenku k nám, abychom společně zas mohly jít obdivovat nádheru květů a podívat se na kulturní program. Alenka už týden vyzvídala, jestli zase vyplníme anketní lístky, protože zase chtěla vyhrát. Marně jsem jí vysvětlovala, že vždycky vyhrát nemůže, protože cen je málo a lístků v osudí moc, její šestiletá hlavička takové argumenty ještě do úvahy nebere. Procházely jsme se mezi stánky s květy a obdivovaly jejich krásu, když na pódium přišla konferenciérka a ohlásila, že studentky SOŠ Rakovice si pro nás i tento rok připravily módní přehlídku. Tentokrát to byly květinové klobouky. Děvčata-studentky je vyrobily vlastnoručně a svoje výtvory si i samy předváděly. Módní přehlídka se nám velmi líbila a po ní jsme čekali, jaký bude další program a kdy dají organizátoři k dispozici anketní lístky. Ale čekali jsme marně, nic podobného se nekonalo.
Alenka byla dost zklamaná, ale jen do chvíle, než konferenciérka ohlásila, že je otevřená Městská věž a že návštěvníci trhu si mohou nejen trh a náměstí, ale i celou Trnavu prohlédnout z ptačí perspektivy. V tom momentě zapomněla na anketu a případnou výhru a projevila zájem jít na věž, co i mě velmi potěšilo, protože snad od studentských roků jsem na věži nebyla. Zakoupily jsme si teda lístek (Alenka ho měla gratis) a vydaly jsme se nahoru nejprve točitými kamennými, ve vyšších patrech dřevěnými schody.    
Trnavská Městská věž na Trojičnom náměstí je jednou z nejdůležitějších renesančních památek. Byla postavena v 70. letech 16. století a byla v minulosti nejen symbolem svobodného královského města, ale sloužila i jako pozorovatelna-rozhledna se stálou strážní službou. Má čtvercový půdorys, tvar hranolu s osmi nadzemními podlažími a celkovou výšku 57 metrů. Vyhlídkový ochoz je na šestém poschodí ve výšce 28,97 metrů. 
V roce 1729 umístili na pátém poschodí hodinový stroj, který odbíjí i čtvrthodiny. Tři stokilová hodinová závaží visí na 30 metrů dlouhém laně a spouští se v prostoru zaskleného hranolu, který sahá až do třetího poschodí. Tento stroj pohání pět ciferníků:na třetím patře se nachází okrouhlý ciferník o průměru 80 cm a na všech čtyřech průčelích 7. poschodí jsou ciferníky ve tvaru čtverce s rozměrem 2,6 x 2,6 m. Navzdory úctyhodnému věku má hodinový stroj odchylku jen 30 sec za 24 hodin. Na věži se nacházejí ještě jedny a to sluneční hodiny. Na vrcholu věže je kopule s výškou 22,5 m a na ní byl původně měsíc s hvězdou. Tento symbol v roce 1739 - 1742 vystřídala socha Immaculaty, kterou však strhnul vítr a na její místo postavili v roce 1791 novou pozlacenou měděnou sochu Panny Marie, vysokou dva metry. Socha je zvláštní tím, že vypadá zepředu i zezadu stejně, teda nemá zadní, ale jen dvě přední části. Vytvořili ji tak prý kvůli obavě měšťanů, že Panna Marie bude bdít jen nad tou stranou, ke které je otočená tváří a k těm ostatním se otočí zády.

Po zdolání 143 schodů jsme měly Trnavu jako na dlani. Naskytl se nám krásný výhled na město a jeho okolí, ale největší zážitek měla Alenka z toho, že mohla z té výšky zamávat dědečkovi, který nás hledal na náměstí a když nás nenašel, volal, kde jsme. Dost dlouho jsme se kochaly výhledem na všechny světové strany a potom jsme se vydaly (i když Alenka velmi neochotně) zdolat schody směrem dolů. Na trhu jsme ještě koupily květiny na skalku na chatě i bylinky - tymián a rozmarýn, které mi v zimě zmrzly a nakonec jsme si ještě zašly i na výbornou zmrzlinu. A tak jsme spolu s vnučkou zažili krásné májové odpoledne, k čemuž určitě přispělo i pěkné, téměř letní počasí a dohodly jsme se, že příští rok půjdeme zase na Májový květ. Už teď se na to těším.