Můj porod

Milé maminky a nastávající maminky,

Chtěla bych se podělit o svůj zážitek z porodu. Myslím si, že některé budoucí maminky mají z porodu strach, tak bych je ráda povzbudila.
V listopadu 2009 jsem zjistila, že jsem těhotná. Jelikož jsme si miminko moc přáli, tak jsme byli moc štastní, když mi doktor potvrdil těhotenství. Dokonce mi mohl říci i pohlaví, jelikož jsem byla už v pátém měsící těhotenství. O to větší to bylo překvapení. Mé těhotenství probíhalo bez problémů, veškerá vyšetření byla naprosto v pořadku.Tak jsem se mohla s manželem začít připravovat na tu naši holčičku.Termín porodu jsem měla 21.2. 2010, tak jsem měla ještě trochu času na přípravu malé Verunky.

Blížil se už termín porodu a já sem si už moc přála vidět Verunku. Samozřejmě, že jsem měla i strach z porodu, jaký bude a zda-li to vše zvládnu a takové ty obavy, co má každá maminka.

Bylo 20.2., celý den jsem uklízela, pak přijel manžel z práce. Dojeli jsme na nákupy, uvařila jsem večeři, najedli jsme se. Já jsem si připadala taková více unavená než jindy, trochu mě už od rána pobolívalo bříško, ale nějak jsem si nepřipouštěla, že bych mohla rodit už dnes. Hodně kamarádek mi říkalo, že prvorodičky většinou přenášejí.

Bylo něco kolem 19. hodiny, já jsem se dívala na televizi a manžel brouzdal po internetu. Najednou jsem měla celé mokré tepláky, jako kdyby na mě vylil někdo kýble vody. Praskla mi plodová voda, oznámila jsem to manželovi a ten začal zmatkovat. Uklidnila jsem ho že stačí, když pojedem za chvíli. Šla jsem se osprchovat a jelo se.

V porodnici v Bohunicích mě mile přijali, vyšetřili, zda se skutečně jednalo o plodovou vodu a odvedli mě na pokoj. Manžel odjel domů s tím, že budu rodit až druhý den odpoledne. Kolem půl desáte jsem dostala však silné kontrakce. Každou hodinu se na mě chodili dívat a prohlíželi, jak moc jsem otevřená, kontrolovali srdíčko miminka, byli prostě moc fajn.
Kolem 3. hodiny ranní jsem začala mít kontrakce silnější a silnější a hlavně častěji. Paní doktorka říkala, že to budu muset ještě vydržet, jelikož nejsem skoro vůbec otevřená.

Bylo 5 hodin ráno a konečně jsem šla na porodní sál. Stále jsem si říkala: "buď silná kvůli miminku."

Na porodním sále byli velice fajn, měli moc hezký přístup a porodní asistentka mi radila jak dýchat, byla jsem ráda, že ji tam mám. Moc mi pomohla.
Porod byl rychlý, třikrát jsem zatlačila a Verunka byla na světě. Narodila se v 5:50 hodin ráno, měla 3550 g a měřila 50 cm. Pak jsem volala manželovi, že miminko je na světě a ať přijede. Byla jsem poté dvě hodiny na porodním sále a obvolávala rodinu.Takže budoucí maminky - nebojte se porodu, je to ten nejkrásnější pocit, i přes ty bolesti je to nádherné, když si můžete po takové době, co máte miminko v bříšku, pochovat a vidět je na světě. Přeji krásný porod bez komplikací