Na Brdo

Blízko našeho domova je krásná kamenná rozhledna Brdo. Je postavena na nejvyšším kopci Chřibů. My už jsme u této rozhledny několikrát byli, ale ne na kole.

Tak jednou slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že bude cyklovýlet. Zase jsem připravila malou svačinku a pití, muž zatím napumpoval kola. Vzal nářadí a jeli jsme. Přejeli jsme na druhý břeh řeky Moravy, do Starého Města k sokolovně, přejeli hlavní silnici a po cyklo č.5150 asi 7 km na Velehrad. Tam je možné navštívit hned na začátku obce, je to v katastru obce Modrá, Archeoskanzen a o kousek dál je zase zajít do Baziliky. My jsme už tato místa navštívili, tak jsme pokračovali k obci Salaš. Je tady nově upravená stezka kolem kempu až na začátek obce, je to dobře, dříve jsme museli jezdit po silnici. Projeli jsme obcí a odbočili na cyklo č. 5019.

Docela hezká asfaltka, ale ty kopce, nahoru, dolů a zatáčky. Brzy jsem to vzdala a kolo do kopce tlačila. Po několika kilometrech jsme dorazili na Vlčák. Tady je rozcestník turistických tras a cyklotras. Já jsem si musela nutně odpočinout. Nejsem vybíravá. Plácla jsem sebou do příkopu a myslela jsem, že už neudělám ani krok. Muž samozřejmě plný sil, šel na obhlídku. Po chviličce se vrátil a nebyl sám, potkal naše kamarády z Kyjovska, kteří chtěli jet taky na Brdo. Já nabrala sílu a radostně vyskočila je přivítat. Ve čtyřech cesta uběhla celkem rychle. Jelo se po cyklo č. 5158 docela pohodlně až pod Brdo. Muž zůstal hlídat kola u altánu, kde je možné se schovat před nepřízní počasí a dokonce i rozdělat oheň. Já jsem přátele zavedla asi 200 m k rozhledně. Přátelé vystoupali nahoru. Pokochat se pohledy na přírodu a nedaleký hrad Buchlov. Já jsem se vrátila za mužem.
Po návratu přátel jsme jeli už téměř po rovince k Lesnímu penzionu Bunč. Je krásně opravený. Rozhodli jsme se tady poobědvat a hlavně si popovídat. Bunč je hezká chatová osada. Vede tady spousta tras. Bylo krásné odpoledne, tak jsme se domluvili, že nepojedeme zpět přímo, ale pojedeme přes Kostelany a zastavíme se na Ranči, podívat se na koníčky a hlavně ukážeme známým další hezké místo v Chřibech. Jeli jsme z velkého kopce, serpentinami a protože v Kostelanech ti rychlejší, samozřejmě naše polovičky zapomněli odbočit, tak jsme profrčeli několik dalších obcí až ke Kroměříži. Z kruhového objezdu jsme šli pěšky městem. Ukázala jsem ostatním u penzionu Na Octárně Lunety Maxe Švabinského.
Moc se jim místo líbilo. Sešli jsme k Podzámecké zahradě a zvažovali, jestli půjdeme na vlak, nebo ještě zdoláme 35 km kolem řeky Moravy a Baťova kanálu do Uh. Hradiště. Kola zvítězila a jelo se po cyklo 47 přes Kvasice, přes zámecký park, do Otrokovic, Napajedel, tam kolem kempu Pahrbek a výběhu koní do Spytihněva a tam jsme opustili řeku Moravu a kolem kanálu jsme pokračovali až do Uherského Hradiště.

U vlakového nádraží jsme počkali s přáteli na vlak. Moc se nám všem tato trasa líbila. Jestli se k nám na Uherskohradišťsko někdy vydáte a budete se chtít projet hezkou přírodou, tuto asi 70km trasu můžu jen doporučit.

Fanypol - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete