Nejhorší je být nažhavená víc, než je potřeba

-Komerční sdělení-

Pokud jde o to, jak moc se rozpálit, bývá každá rada drahá. Ono všechno chce svoje. Jsou chvíle, kdy je dobré být nažhavená do bodu varu, ale jsou taky chvíle, kdy se tím dá všechno úplně pokazit. Prostě podle situace, podle toho co si od toho slibujete. Vůbec nejlepší je mít takové nažhavení pod kontrolou a neriskovat, že zničíte, nač jste se tak dlouho těšila.




Mluvím samozřejmě o varné konvici, to je doufám jasné. Minulý týden mi došla trpělivost. Přišli Horáčkovi a já věděla, že Tomáš je hroznej fajnšmekr na čaj. Koupila jsem několik druhů – Tom je očuchával jak pudl špekáček, pročítal složení a pak vybral japonský zelený čaj Sencha. A vypadalo to, že je spokojen.
Tak já kouknu na návod na pytlíku – a podržte se: první nálev zalijte vodou 60°C teplou, druhý nálev 70°C a třetí 85°C. A to mám jako udělat jak? Strkat do konvice teploměr? Mám tu jenom jeden s obrázky kočičky, měřím s ním Simonce teplotu. A to by asi nevypadalo…
Tak jsem prostě nechala konvici uvařit vodu, chvíli jsem počkala a čaj zalila. No, to jsem si vyslechla. Jak jsem pitomá, že zničím tak úžasný čaj a že ženský prý nemají smysl pro čajové rituály… bla,bla,bla. Petr, jako můj Petr, se samozřejmě přidal. Tak jsem se naštvala, sedla k počítači a začala hledat. Dělají se přece konvice, co vám přivedou vodu přesně do teploty, kterou potřebujete. Jestli to nebude stát majlant…

A hele – nestojí! A můžu si vybrat z kolika barev i tvarů a provedení! Sem s ní – šup do košíku. Počkat, Petr se bude ptát na značku – Sencor. Konvice Sencor, ten bude čučet. No, a pak ji přivezli, já ji vybalila a od té doby si nepřestávám blahořečit, co to bylo za nápad. Tak koukněte – nejenom, že si můžete nastavit teplotu na 60, 70, 85 nebo 100 stupňů, ta konvice vám teplotu vody půl hodiny udrží! Když začne, cinkne, když skončí, cinkne, víko má na čudlík, jde to samo, na držadle běží čísla, takže přesně vím, jak je voda zrovna teplá…

A co je vůbec nejlepší – můžete si nastavit, že se voda převaří, pak zchladne třeba na 60 stupňů a půl hodiny tak zůstane. Vůbec mě nenapadlo, že by konvice mohla něco takového umět! Umíte si představit, jak snadno se mi teď budou dělat všechny ty kašičky pro Simonku? Umíte, já vím.

Nejlepší ovšem je, že Petr, který významně kašlal, když jsem mu říkala, že kupuju novou konvici, tak tenhle Petr, od té doby, co ji máme, neustále špekuluje, kupuje různé druhy kafe, čajů – a když se chystám vařit vodu, hrne se k tomu, že to zařídí. Chápete ty chlapy? Je prostě fakt, že aby byl chlap spokojený, musí být nažhavená na přesnou a správnou teplotu. Ta konvice samozřejmě.
Ačkoli – ono to vlastně neplatí jenom pro konvice, co?

Vaše Michala Michalíková