Neratov povstal z popela. Dokumenty o něm dnes točí i děti

Kdo si jednou zamiloval divoký kraj Orlických hor, nemohl minout pohraniční vísku Neratov a její působivý kostel se skleněnou střechou. Zchátralému kostelu a vysídlené vesnici po roce 1989 vrátil život farář Josef Suchár. Předsevzal si obnovit kostel, poutní tradici i celou ves. Svým nadšením strhával lidí, přesvědčil i několik mladých rodin, aby se do vsi natrvalo přistěhovaly. Ty si ke svým vlastním dětem do pěstounské péče postupně přibraly i další děti, děti s mentálním postižením. Před dvaceti pěti lety tak vzniklo Sdružení Neratov, které vrátilo život do vsi a stále rozšiřuje svou působnost. Od září 2014 provozuje i základní školu.

Kostel se skleněnou střechou, známý symbol Neratova, je místem, okolo kterého se podařilo nejen obnovit obec, ale vybudovat i ekonomicky stabilní podnikání. "Obnovili jsme tradici poutního místa, poutníkům jsme tak potřebovali nabídnout občerstvení, místo k odpočinku i suvenýry na památku," vysvětluje páter Josef Suchár. Neratov disponuje jídelnou a hospodou, kavárnou, ubytovnou, obchůdkem, kde si můžete koupit výrobky z neratovských keramických, textilních, košíkářských a dalších dílen. Postupně tak neratovští budovali, co sami potřebovali k žití v obci a co očekávali návštěvníci.

"Už na počátku jsme si řekli, že obnovíme poutní místo smíření pod ochranou Panny Marie Nanebevzaté, ale že ten princip smíření bude v pomoci potřebným a zvláště dětem. Od počátku jsme Neratov spojili s lidmi s handicapem. Obnovu kostela a obce jsme však nedělali pro ně, ale společně s nimi - to se povedlo a funguje to tak dodnes," přibližuje Josef Suchár. V září 2014 otevřeli v nedalekých Bartošovicích i soukromou základní speciální školu pro děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, kombinovanými vadami a poruchou autistického spektra. "Jsme jedním ze středisek Sdružení Neratov a jako škola nabízíme možnost dětem od 5 do 23 let navštěvovat naši školu a naučit se tady základním dovednostem a schopnostem. Naši žáci pak mají šanci získat uplatnění v chráněných dílnách Sdružení Neratov, mohou využít jeho chráněné bydlení a podobně," přibližuje Bronislava Havlíková, ředitelka školy.

Bez práce nejsou koláče

Už dnes ve Sdružení Neratov pracuje zhruba 150 lidí s postižením z celkových 180 zaměstnanců, díky škole budou mít v budoucnu šanci získat pracovní uplatnění i lidé s těžším postižením než dnes. "Neratov dává lidem bydlení i práci, podílejí se na výrobě, na chodu služeb, to vše pro Sdružení znamená příjem, ale k finanční soběstačnosti je ještě cesta daleká. Nejdůležitější je pro nás dlouhodobá udržitelnost a na tom usilovně pracujeme," upozorňuje Bronislava Havlíková a dodává: "Jen díky podpoře z veřejných zdrojů bychom nemohli existovat, pro nás je důležitá i podpora partnerů, kteří nám věří, a mezi ty velmi důležité patří Česká spořitelna a její nadace."

Nadace České spořitelny pomohla například vyřešit problém s dopravou dětí do školy - děti nebydlí jen v Bartošovicích, kde škola funguje, ale i v přilehlých obcích. Nadace tak zafinancovala nákup devítimístného vozidla. To sváží děti do školy, ale umožňuje neratovským vyrazit na výlety, k lékaři, slouží i k přepravě výrobků chráněných dílen. Dneska Sdružení Neratov uvažuje o vlastní autobusové lince, protože zaměstnává lidi v několika obcích a veřejná doprava nestačí. S finanční soběstačností Neratovu pomáhá Česká spořitelna dlouhodobě, organizace využívá jejích bankovních služeb, z programu sociálního bankovnictví získala také investiční úvěr na vybudování minipivovaru - dalšího sociálního podniku, který od letošního listopadu zaměstná v Neratově další lidi s postižením.

Děti ze speciální školy za kamerou

Škola začala se dvěma třídami a kapacitou 12 míst, dneska už disponuje třemi třídami a může tak přijmout až 18 žáků. "Chceme školu malou, rodinnou a přátelskou. V Neratově vyrostlo několik dětí s postižením, z blízké zkušenosti tak víme, že tím nejdůležitějším je spolupráce s rodinou dítěte. A proto se snažíme o individuální přístup ke každému dítěti a jeho potřebám," vysvětluje Bronislava Havlíková. To, že děti mohou trávit čas nejen s rodiči, ale být kromě školy i ve školní družině, na hřišti, bylinkové zahrádce nebo v bezbariérové cvičné kuchyňce a keramické dílně v prostorách blízkých neratovských dílen Na Kopečku, rodinám ulevuje a dětem otevírá nové možnosti.

Zajímavou zkušenost získali žáci školy letos na podzim. Pro dokument o Sdružení Neratov si je vybrala režisérka Zuzana Kirchnerová. Nejprve se zúčastnila jednoho z jejich letních táborů a učila je používat kameru. V říjnu se vrátila s celým štábem a společně s dětmi točili, co se v Neratově děje, co děti vnímají jako důležité a co je tam baví. Dokument vznikl díky České spořitelně, která si svého partnera Sdružení Neratov vybrala mezi další příběhy, jež chce veřejnosti představit ještě v listopadu formou televizního spotu. "Dokumentů o Neratově v poslední době už několik vzniklo, chtěla jsem, aby tenhle byl jiný a aby si jeho natáčení místní užili," objasňuje Zuzana Kirchnerová a dodává: "Děti, které chodí do neratovské školy, mají velmi těžké formy postižení. Podle našich běžných měřítek by jim vlastně nikdo nevěřil, že mohou cokoli samostatného zvládnout. A ony se dokázaly zapojit do natáčení dokumentu a zvládly to! Kromě kamery jsme jim svěřili i velkou porci důvěry a myslím si, že jsme jim nakonec i zvýšili jejich sebevědomí. Z výsledku, které viděly, měly vážně obrovskou radost."

Sdružení Neratov ocenili odborníci i veřejnost Cenou Floccus, a to hned v prvním ročníku, který Nadace České spořitelny vyhlásila v roce 2015. Dlouhodobá podporovatelka a zaměstnankyně Sdružení Neratov Zdeňka Burešová chápala toto dvojnásobné ocenění jako významnou vzpruhu a motivaci do dalších let. „Viditelná“ pochvala v neziskovém sektoru je totiž o to důležitější, že vyzdvihuje společnou snahu lidí vynakládajících svůj čas a síly pro ty, kteří jejich pomoc opravdu potřebují. S udělenými cenami se pojí i finanční odměna, kterou v Neratově investovali do dalšího rozvoje komunity. Většinu peněz použili na vybudování nového sociálního zařízení. Zbylá část pak šla na nákup skříněk a věšáků do šaten. „Za největší přínos Ceny Floccus považuji fakt, že připomíná obecně upozaďovaná témata ze sociální oblasti. Lidé s různým stupněm hendikepu tvoří nedílnou součást naší společnosti a nelze je přezírat nebo jakkoli vyčleňovat,“ je přesvědčená Burešová. V následujícím ročníku proměnil nominaci v ocenění i Josef Suchár. "Na odvaze je krásné to, že obyčejní lidé dělají neobyčejné věci, ne supermani, ty nepotřebujete. Odvaha je krok do neznáma, do věcí, které nejsou obvyklé. Cenu Floccus Nadace České spořitelny jsem sice převzal já, ale moc bych si přál, aby tam mohli být ti naši "neratovští" lidé s postižením místo mě. Zaslouží si totiž vědět, že i druzí umí jejich práci ocenit,“ řekl Josef Suchár, duchovní správce farnosti Neratov, laureát Ceny Floccus 2016, kterou vypisuje Nadace ČS.