Neštovice - samozřejmě mám nyní na
mysli ty plané - patří k několika onemocněním, která maminky malých dětí
většinou očekávají s obavami. Plané neštovice totiž prodělá v dětství
nebo případně mládí téměř každý.
Většina dětí je stihne prodělat ještě před nástupem do školy a pokud jsou jinak zdravé, mívá toto onemocnění lehčí průběh. Nejčastěji se vyskytují na jaře a v zimě. V současné době je možné chránit se očkováním, které je dobrovolné a vhodné je především pro dospělé, kteří toto onemocnění v dětství neprodělali.
Neštovice patří k vysoce nakažlivým virovým onemocněním. Nejnakažlivější jsou hlavně v prvním stadiu, tedy přibližně do šestého dne, kdy se celé tělo dítěte pokryje svědivou vyrážkou (vytváří se nejdříve ve vlasaté části hlavy a v obličeji). Zprvu drobné skvrnky se mění v malé ohraničené puchýřky naplněné čirou tekutinou, která se zakaluje (bělá). Puchýřky se po těle šíří ve vlnách, takže se současně vyskytují v různých stádiích vývoje. Může se dostavit i zvýšená teplota a nebo někdy také zimnice, průjem, bolesti hlavy.
Zhruba pátý až devátý den puchýřky zasychají a vytvářejí se na nich stroupky, které po několika dalších dnech odpadnou. Desátý den jsou puchýřky zhojené.
Naštěstí toto onemocnění můžeme prodělat jen jednou (i když existují poměrně vzácné výjimky), poté si vůči němu vytváříme doživotní imunitu. Problém je, že virus zůstává v těle i po vyléčení a v pozdějším věku, hlavně ve stáří, se může v případě oslabené imunity projevit jako pásový opar. Pokud někdo neonemocní v dětském věku a nakazí se až v dospělosti, mívá pak tato nemoc mnohem horší průběh a může být doprovázená zánětem plic, jater nebo mozku.
Nemoc se šíří velice rychle a snadno: kapénkovou infekcí (vzduchem) nebo přímým kontaktem. Virus způsobující neštovice je tak lehký, že se může z jednoho člověka na druhého přenést dokonce i mírným průvanem. Od okamžiku nákazy až do vypuknutí planých neštovic uplynou zhruba dva až tři týdny. Ovšem nelze se řídit pouze výskytem vyrážky, protože nemocní mohou okolí nakazit dva dny před samotným vytvořením puchýřků a ještě až šest dnů poté. Je tedy opravdu důležité nemocného izolovat od samotného počátku nemoci po dobu alespoň 10 dní, pokud je to možné. Až když všechny puchýřky zaschnou a vytvoří se na nich stroupky, není už potřeba obávat se nákazy.
U planých neštovic bývá asi největším problémem nepříjemné svědění. Bývá velice těžké dětem vysvětlit, že si puchýřky nesmí škrábat. Rozškrábáním se totiž mohou puchýřky otevřít, do kůže se pak dostane infekce a na památku zůstávají trvalé jizvy. Proto zejména pro živější děti - a obzvláště jejich rodiče - bývá tato nemoc doslova utrpením. Někdo navléká malým dětem rukavice, někdy pomohou pečlivě zastřižené nehty... Pomáhá také nedráždivé bavlněné oblečení nebo léky proti svědění - antihistaminika. Puchýřky většinou ošetřujeme několikrát denně tekutým pudrem z lékárny - ten také pomáhá předcházet případným zánětům při rozškrábání. Dnes se používá také suchý pudr a někdy roztok genciánové violeti.
Každopádně je nutné obrnit se trpělivostí a dětské pacienty zahrnout dostatkem pozornosti, lásky a zábavy. A možná pak i pro nás rodiče bude tento čas strávený s dítětem v jistém směru přínosem.
ChytráŽena.cz