NS Kokotské rybníky

Když se mě kolegové v pátek ptali, kam hodlám vyrazit na sobotní výlet a já jim po pravdě odpověděla, vzbudilo to vlnu veselí. Ani se moc nedivím, měla jsem v plánu navštívit Kokoty.

Aby se čtenář necítil pohoršen - malé vysvětlení:

Nejspíš mi dáte za pravdu, že jsou výrazy, které sice všichni znají, ale ne každý je (naštěstí) považuje za vhodné či slušné užívat veřejně.

V řadě případů jde o slova přejatá z jiných jazyků či slova, u kterých se v průběhu let změnil jejich význam. Například současný český vulgární výraz pro pohlavní styk znamená v polštině nebo ukrajinštině „hledat“ a i u nás se ještě v dobách Boženy Němcové používal ve smyslu „pohybovat se“.

Nejinak je tomu u pojmu „kokot“, což ve staroslověnštině, srbštině, chorvatštině, lužičtině a několika dalších nářečích znamená „kohout“.

A nyní už nám nic nebrání vydat se na vycházku do Kokotského lesa. Před několika lety zde vznikla naučná stezka, která měří necelých 10 km a má 11 zastávek.

Kokotsko leží severovýchodně od Plzně, vhodným výchozím bodem je obec Nová Huť u Dýšiny. Z Plzně sem jede autobus, parkovat se dá u přírodního koupaliště na severovýchodním okraji obce.

Nová Huť, jak název napovídá, byla hamernická osada a železo se zde zpracovávalo již od 14. století. Za první republiky se stala letoviskem zámožnějších plzeňských občanů, o čemž svědčí řada architektonicky zajímavých vilek.

Vstupujeme do lesa a po chvíli přicházíme k turistickému odpočívadlu U Obrázku. K místu se váže pověst o sedlákovi, který si zde vyprosil uzdravení nemocné dcerky a následně nechal umístit obrázek Panny Marie.

Naše cesta bude nyní pozvolna stoupat vzrostlým lesem ke druhé zastávce, kde se dozvíme o pramenech zdejšího polesí, jaká je jejich vydatnost a co ovlivňuje kvalitu pitné vody. Můžeme se občerstvit výbornou vodou z pramene s příznačným názvem Čůráček.

Kousek dál na pasece se nachází torzo Velkého smrku, jeho průměr - ve výšce 1,3 m - byl 110 cm. Pamatoval nejen doby, kdy zde převládaly borovice a jedle, ale vzhledem k odhadovanému věku 170 let i pěknou řádku politických událostí.

Krásným lesem stoupáme dál až k Čertovu kameni (v mapách označován jako Ostrý kámen). Jde o jedno z mnoha míst, která jsou v lidových pověstech připisována dílu pekelníka. Ta zdejší s drobnými obměnami zmiňuje sedláka, kterému na dvoře statku překážel veliký balvan. Když jednoho dne zvolal „Čert aby ten kámen vzal!“, byla mu nabídnuta pomoc výměnou za duši. Odnést kámen až za hranici plzeňského lesa v domluveném čase, než kněz dokončí mši v kostele, však čert nestačil a odhodil ho právě zde.

Mírně zvlněným terénem postupujeme do míst, kde stávala ves Kokot. Tam, kde je dnes les, byly dříve louky, ze kterých vystupoval zubatý skalnatý hřeben, připomínající hřeben kohouta. Odtud tedy pravděpodobně pochází název osady i okolí. Kdybychom se přenesli o 6 století nazpátek, ocitli bychom se na rušném středověkém trhu. Právě tudy vedla obchodní stezka z Prahy do Německa. Tato významná osada zanikla za kališnicko-katolických šarvátek v roce 1450.

Těším se na další zastávku, která se nachází u Dolního kokotského rybníka, neboť zde správně očekávám turistické odpočívadlo. Je tu opravdu krásně, z hráze se sklánějí mohutné duby, na hladině plavou kachny, potápky i labuť, břehy vkusně lemuje orobinec, puškvorec a ostřice.

Po občerstvení pokračujeme kolem Dolního rybníka (tohle je asi nejkrásnější úsek cesty) k silnici, za kterou se nachází Horní kokotský rybník.

Široká zpevněná cesta nás pozvolna vyvede na nejvyšší dnešní bod, Kokotsko (501 m). Kdysi zde stávala rozhledna, kterou nahradil signalizační stožár pro letadla. I zde je zastřešené odpočívadlo.

Další zastavení (č.8 V lese) je věnováno buku, myslivosti a sokolnictví.

V této chvíli si můžete trasu zkrátit a jít dál neznačenou cestou po kraji lesa. My pokračujeme po naučné stezce do obce Bušovice. Jde o jednu z nejstarších vsí rokycanského okresu, jen o 5 let mladší než Rokycany a dokonce starší než Plzeň. Nachází se zde mj. nevelký, účelově využitý barokní zámek a roubený špýchar přenesený ze Stropčic nedaleko Švihova.

Z obce následuje krátký úsek po silnici s výhledem do krajiny a kolem poslední zastávky naučné stezky už zbývá jen sejít do údolí potoka Svatky, kterému místní neřeknou jinak než Oujevec a ke koupališti v Nové Huti.

V létě bude jeho návštěva příjemnou tečkou za putováním půvabnou krajinou poněkud svérázného názvu - Kokotsko.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete