O mozku, duševní nemoci a společnosti

Název: Vědomí a realita
Podtitul: O mozku, duševní nemoci a společnosti
Autoři: Jiří Horáček, Daniela Drtinová
Edice: Rozhovory
Datum vydání: 2 / 2021
Nakladatelství: Vyšehrad
Formát: 130 x 200 mm
Počet stran: 224 stran
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Cena: 239 Kč

"Za záhadami lidské mysli s uznávaným českým neurovědcem"

Co je to vlastně vědomí a jaký má vztah k tělu? Renomovaný neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček v rozhovoru s Danielou Drtinovou odhaluje fascinující fakta o lidské mysli. V jakém stavu je současná neurověda? Co se skrývá za duševními poruchami a jak je léčit? Dobrodružná cesta do nitra lidského vědomí vám představí tajemství mozku, možnosti využití psychedelik v léčbě a mnoho dalších témat včetně podstaty našeho vnímání smrti a času.

Jaký je vztah našeho vědomí k mozku? Jakým způsobem se navzájem ovlivňují? Jakými metodami lze toto vše zkoumat, a jaké mají nová zjištění vlastně důsledky pro člověka? Tyto a podobné otázky stojí v jádru rozhovoru moderátorky Daniely Drtinové s psychiatrem a neurobiologem Jiřím Horáčkem. Kniha se rovněž dotýká čtenářsky vděčných témat, jako je problematika duševních onemocnění, jejich podstaty a možností léčby. Rozhovor se věnuje také aktuálním tématům společenským a existenciálním včetně podstaty našeho vnímání smrti a času. V těchto oblastech nově (či spíše znovu) přicházejí ke slovu též psychedelické látky, které hrají důležitou roli nejen ve výzkumu vědomí, ale mají také výrazný léčebný potenciál. Toto dobrodružné objevování neznámých cest vede k formulování nových vědeckých teorií a řešení, která jsou založená na porozumění podstatě našeho vědomí.

O autorech knihy Vědomí a realita

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA (* 1966) vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, roku 2009 byl jmenován profesorem psychiatrie. Působí v Národním ústavu duševního zdraví a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval rovněž výcvik v dynamické psychoterapii. Věnuje se také experimentálnímu zkoumání účinku antipsychotik a psychedelik. Je autorem několika monografií a více než dvou stovek odborných článků.

JUDr. Daniela Drtinová, Ph.D. (* 1970) vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, pracuje jako novinářka a moderátorka. Podílela se na několika zpravodajských pořadech v České televizi. Po odchodu z televize založila roku 2014 společně s Martinem Veselovským projekt DVTV, který je součástí deníku Aktuálně.cz. Za svou novinářskou práci získala v roce 2001 Cenu Karla Havlíčka Borovského.

Ukázka z knihy Vědomí a realita

Vědomí a mozek (hmota)
Díky vědě dnes už víme poměrně přesně, co se v mozku děje.
Jak to, že ani tak detailní popis nám nedává odpověď na otázku,
co je to vědomí?
Pojďme si nejprve říct, co budeme označovat jako vědomí.
Termín „vědomí“ je totiž používán v různých významech. O jakém
pojetí vědomí budeme dále mluvit my? V medicínském
pojetí, které je velmi pragmatické, se hovoří o tom, že vědomí
zastřešuje a umožňuje činnost všech ostatních psychických
funkcí, podobně jako operační systém v počítači umožnuje
spustit všechny jednotlivé programy. Má pak dvě složky,
mluvíme o bdělosti (vigilita) a jasnosti (lucidita) vědomí.
Bdělost vědomí odkazuje k tomu, jestli jsem vůbec při vědomí,
například zda neusínám, nespím, jestli nejsem v kómatu apod.
Termín jasnost zase odkazuje k tomu, jaká je struktura
vědomí, zda správně spolupracují a navazují jednotlivé složky
psychiky, jako vnímání, paměť, myšlení a úsudek, orientace
v čase a prostoru apod. Za normálních okolností by myšlenky
měly pěkně navazovat jedna na druhou (asociace), měly by
se řídit logickými zákonitostmi a jejich proud by měl být
nepřerušený a běžet správným tempem. Naše myšlenky by
také měly být na něco zaměřené. Fakt, že vědomá zkušenost
je v každém okamžiku „o něčem“ (např. o věcech, stavech,
představách, událostech, plánech atd.), je velmi významný
a používá se pro něj termín intencionalita. Je natolik zásadní,
že při zachované bdělosti je intencionalita narušena skutečně
vzácně. Je tomu třeba při tzv. „zárazu“, který se projeví tak,
že se proud myšlení skutečně zastaví a jedinec nemyslí „na nic“.
Tento příznak, který se typicky vyskytuje u schizofrenie, je
pro nás zcela nepředstavitelný. Je mimo naši logickou formu.
Naruší-li se tedy jakýkoliv z uvedených tří principů, dojde
k poruše kvality vědomí. Typickým příkladem je delirium.
Medicínské pojetí však asi necílí na to, na co se nejspíš ptáte.


Tuto knihu Vědomí a realita zakoupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Albatros media.