O našich sousedech

Nedávno jsem si na Chytré ženě přečetla příběh jedné čtenářky o jejích svérázných sousedech. Byl zakončen otázkou: A jaké máte vy sousedy? Ve svém příběhu na tuto otázku ráda odpovím.

Bydlíme ve věžáku, který má třináct pater. V domě tedy máme sousedů víc než dost. Mnoho z nich ani neznáme. Často se zde někdo stěhuje. Někteří z našich sousedů zde bydlí od té doby, co byl dům postaven.

Mezi dlouholeté obyvatele domu, kde bydlíme, patří například naše domovnice. Je to aktivní žena v předdůchodovém věku. Vždy je perfektně upravená, i její slovní projev je poněkud strojený. Je to osoba, která rozhoduje o tom, zda a kdy proběhne rekonstrukce vchodu atd. Její názory jsou nezpochybnitelné, vždy má pravdu. Umí dobře manipulovat s lidmi. Díky ní máme v domě nové výtahy, které nejezdí do sklepa! Konečnou je přízemí. Já a můj partner si myslíme, že by výtahy měly jezdit i do sklepa, ale bohužel… už to není možné změnit.

Další zajímavou osobností v domě je paní „uklízečka“. Je to žena, která má zhruba 35 let. Jednou u nás v domě někdo pozvracel schody do sklepa, neví se kdo. (Naše osobní podezření padlo na domovního opilce.) To naši paní na úklid naštvalo a pohoršilo natolik, že od té doby sklepní prostory v domě neuklízí! Dosud paní domovnice nezajistila nikoho jiného, kdo by uklízel sklep. Proč? Ona sama do sklepa nechodí, tak jí na tom, že se sklep neuklízí, nezáleží.

Jak už jsem uvedla výše, máme v domě také opilce. Je to starší muž, který bydlí sám. Není příjemné kolem něho procházet, vždy z něho táhne alkohol. Také o sebe nedbá, je špinavý, zarostlý.

Co se týče zvědavých čumilů, to jsou všichni naši sousedé. Bydlíme v přízemí a vždy, když otevřeme dveře bytu a zrovna někdo kolem prochází nebo čeká na výtah, tak nám kouká do bytu. Vadí nám to, ale nic s tím nenaděláme.

V domě máme také rodinu, kterou pravidelně navštěvuje početné příbuzenstvo. Mnoho sousedů proto tuto rodinu nemá rádo, je velmi hlučná.

Jedním z našich sousedů je také mladík, který má rád techno. Často jeho zálibu v této hudbě nechtěně sdílíme.

Lidé v našem domě jsou opravdu různí. Mým snem je nemít žádné sousedy, odstěhovat se do domku. Vzhledem k tomu, že nesázím ani nemám bohatého příbuzného, po kterém bych mohla dědit, je můj sen (aspoň prozatím) nereálný.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10