Do konce 18. století se používalo k založení ohně křesadlo. Novým řešením byly různé typy zapalovadel a máčecích zapalovačů, později třecí zápalky.

První zápalky se nazývaly congrevské po vynálezci světelných raket generálu Congrevovi vyrobené anglickým lékárníkem Johnem Wolkerem v Londýně ve 20. letech 19. století.

Ve 30. letech se objevily zápalky fosforové, jaké vyráběl ve své laboratoři vídeňský lékárník Štěpán Römer. Výrobu zápalek přivedla do českých zemí láska a taky trochu průmyslová špionáž. V laboratoři lékárníka Römera připravovala hořlavou směs paní lékárníková a té při práci pomáhala rodačka z Lazník u Lipníka jménem Marie.

Marie se zamilovala do truhlářského tovaryše Vojty, rodáka ze Sušice, který u lékárníka Römera hobloval dřívka pro výrobu zápalek. V roce 1839 se oba odstěhovali do Sušice, kde získali souhlas sušického magistrátu k výrobě zápalek.

Slavný podnik s téměř stoletou tradicí

Výroba zápalek v Lipníku byla zahájena v listopadu 1909. V době zrodu továrna vyráběla asi 100 000 krabiček zápalek denně. Firma brzy získala světové jméno a expandovala do několika států včetně exotických zemí.

V roce 1923 došlo ke spojení s jinou akciovou společností, která byla začleněna do Spolku  pro chemickou a hutní výrobu.

Nová značka nepřinesla zápalkám zrovna nejšťastnější chvíle. Výroba a kvalita sirek byla výrazně poznamenána válečným obdobím a hospodářskou krizí. Roku 1946 byly vyčleněny ze Spolku pro chem. a hutní výrobu dva závody, a to závod v Lipníku nad Bečvou a druhý závod v Sušici, ke kterému byly postupně přičleněny další závody.

Již v roce 1948 patřila továrna v Lipníku spolu s mateřským podnikem v Sušici a další v Banské Bystrici k hlavním dodavatelům zápalek v zemi. V roce 1949 byla k sirkárně přičleněna bývalá výrobna mýdel a svíček.

V té době měl závod téměř 360 zaměstnanců a patřil k největším v Lipníku. Tehdy zde vznikla spousta překrásných sérií etiket, kdy se na nálepkách krabiček odrážela tehdejší doba.

V roce 1958 byla sirkárna v Lipníku nad Bečvou opět začleněna k závodu Sušice. Poslední velká modernizace továrny proběhla v roce 1971. 

5. února 1986 postihla závod tragédie. V lipnické sirkárně hořelo často, ale tento den si oheň vybral i oběti na životech. Při výbuchu a následném požáru zahynulo pět žen a řada dalších lidí byla zraněna.

Po 93 letech, 15. října 2002, sirkárna nečekaně ukončila v Lipníku nad Bečvou z bezpečnostních důvodů tradiční výrobu zápalek. O práci přišlo 77 lidí.

Na věčnou vzpomínku byl vyroben model s názvem „Poslední sirka“, který je umístěný uprostřed nového kruhového objezdu u pošty v Lipníku nad Bečvou a nostalgicky připomíná zánik téměř stoleté tradice, kde sirky psaly své dějiny.