Téma palmového oleje je díky svému ekologickému dopadu a neblahým zdravotním účinkům v posledních letech velice diskutované.

Palmový olej patří celosvětově mezi nejpoužívanější rostlinné oleje. V roce 2012 představoval téměř třetinu veškeré celosvětové produkce olejů a tuků a překonal tak do té doby vedoucí sójový olej. Mnoho výrobců ho využívá z důvodu jeho nízké ceny, ale má i další, například technologické, výhody – dobře tuhne a nemá výraznou chuť. Nejčastěji ho najdeme v čokoládách, různých náplních, zmrzlinách, pečivu atd.

Lidé ke svému životu tuky potřebují, představují důležitou živinu a jsou nositelem důležitých funkcí v organismu. Je všeobecně známé, že rostlinné tuky jsou zdravější než živočišné. Ovšem nedá se říct, že když vyměníme sádlo za jakýkoliv rostlinný tuk, tak jsme vyhráli. Právě palmový olej obsahuje z poloviny nasycené mastné kyseliny, které nám škodí. Jejich vysoký obsah je dlouhodobě dáván do souvislosti s nadváhou, nemocemi srdce a cév a některými nádorovými onemocněními. Podobně je na tom populární kokosový tuk. Zdravou alternativou palmového tuku je lněný nebo řepkový olej.

"Největšími producenty palmového oleje jsou Malajsie a Indonésie (původně africká palma jsem byla dovezena portugalskými kolonisty), které jsou zodpovědné za 86 % celosvětové produkce palmového oleje. V těchto oblastech představuje výroba palmového oleje také největší ekologický problém, neboť zde dochází k drancování původního deštného pralesa. Ten je vypalován a nahrazován palmovými plantážemi. Problém je to opravdu gigantický – podle údajů z roku 2015 se stala Indonésie těmito aktivitami největším producentem emisí na světě a předčila dokonce i Spojené státy či pětkrát lidnatější Čínu,“ říká říká Prof. MUDr. Libor Vítek, PhD.

I v České republice je stále více výrobců, kteří zdravotní a ekologické dopady staví nad vlastní ekonomické zájmy. Je to například společnosti Emco, Biopekárna Zemanka nebo Bramborárna Zykmund.










# # #
Fotografie použité v tomto článku jsou součástí výstavy fotografií z expedice projektu Hlad nepřijímáme, která ukazuje dopady pěstování palmy olejné na indonéské životní prostředí a život místních obyvatel.