Peru - jezero Titicaca

V rámci zájezdu Peru, Bolívie jsme nemohli vynechat jezero Tititaca. Možná - vy dříve narození - si pamatujete film Poklad Inků - dobrodružný film podle Karla Maye z roku 1966. Pamatuji se, jak se mladý Inka vrhá při korunovaci ze skály dolů - tenkrát jsem brečela jako želva a tam jsem poprvé slyšela název jezera Titicaca.

Tehdy mě to slovo uchvátilo... A po mnoha letech stojím na jeho březích. Vydáváme se na rákosové ostrovy za indiány kmene Uros. Jezero Titicaca leží na hranici Peru a Bolívie. Leží v nadmořské výšce 3812 m, je 190 km dlouhé, průměrná šířka je okolo 70 km a jeho rozloha je 8300 km2. Je také největší a nejvýše položenou vodní plochou. Jeho jméno znamená v překladu z aymarštiny - mrtvý jaguár, z kečuánštiny - jaguáří skála.

A samozřejmě má také svoje legendy - třeba tu o obrovském bájném pokladu na dně, který tu Inkové údajně ukryli během španělské okupace. Na jeho dně se má ukrývat i zlatý řetěz o hmotnosti 2000 kg - najít ho, hned bych mohla cestovat po celém světě... Na rákosových ostrovech žijí indiáni kmene Uros (Isalas de la Uros).

Ostrovy jsou vlastně takové velké desky svázané z rákosí - tyto desky se kladou na sebe, až se rákosí dotkne země, pak se desky ukotví - to musí být teda vyslovená robota. Takových ostrovů je tam vedle sebe hodně a na každém žije jedna rodina - komunita. Na těchto plovoucích plackách si pak postaví chýše - o hygienickém zařízení si tady můžete nechat jen zdát... Průvodkyně nám vypráví o životě těchto lidiček a jeden mladík nám hrdě hlásí - já jsem prezident. Uf - indiáni a mají prezidenta - já bych tak čekala nějakého šamana. Jsou tu jen skoro samé ženy a děti. Ženy vaří, vyrábějí drobné dárky, které nám pak nabízejí k prodeji - rádi si něco koupíme. Tenhle způsob života je pro nás dosti nepochopitelný. Loučíme se a ženy nám na rozloučenou zpívají nějakou indiánskou píseň - no přece se nenecháme zahanbit a spustíme Čerešničky, čerešničky, čerešně... ti koukají.

Plavidlem z rákosu se přeplavíme k dalšímu ostrovu, kde je i škola... Loď z rákosu si prý od nich půjčil i Thor Heyerdahl, aby na ní přeplul Atlantik. Jezero Titicaca nás ještě dlouho provází při našem pobytu v Peru a Bolívii a já si znovu a znovu vybavuji toho mladého Inku...