Večer před odletem oba balili a dcera mu cenzurovala jeho zavazadlo. Nejdřív mu zabavila velký lovecký nůž, posléze ještě kapesní nožík, vše si chtěl vzít do letadla s tím, že kdyby je napadli teroristi, měl by se čím bránit. Nože jsme mu vymluvili, pravděpodobně by za teroristu považovali na letišti jeho a nepustili by ho ani k odbavení.
Pak prohlásil, že v letadle rozhodně nebude nic jíst ani pít, kdyby někdo potraviny otrávil. Dcera ho uklidnila, že to mu nehrozí, v letadle mu stejně nic nedají, protože letí nízkorozpočtovým letem.
Pak přišel s tím, že se už těší, až se podívá do pilotní kabiny, aby mu ukázali, jak se ten vehikl vlastně řídí. Viděl totiž několikrát v televizi, opět samozřejmě v katastrofickém filmu, jak piloti zkolabovali a s letadlem musel přistát hrdinný cestující. Tu roli případného zachránce vezme na sebe. Dcera jen konstatovala, že na něho už všichni na letišti s nadějí čekají, pak si jen povzdechla, že tento let nebude snadný a odjeli.
Ostatní už znám jenom z jejího vyprávění.
Na letišti měl manžel dětinskou radost, protože při procházení rámem pěkně pískal. Našli mu v kapse jakýsi šroub, který propašoval z domova, aby vyzkoušel ostražitost letištní ochrany. Našli a zabavili, takže byl spokojen, bezpečnost na letišti je zaručena.
Pak už se dostali do letadla. Dcera ho chtěla velkoryse pustit k okénku, když letí poprvé, ale nechtěl. Brzy zjistila proč.
Pak už se dostali do letadla. Dcera ho chtěla velkoryse pustit k okénku, když letí poprvé, ale nechtěl. Brzy zjistila proč.
Potřeboval mít přehled o cestujících. Každého zrentgenoval pohledem a pak očima zaparkoval na černovlasém mladíkovi, který seděl asi dvě řady před nimi. "Tak tohle je únosce," nahlásil dceři svoje podezření. "Toho si pěkně ohlídám."
Konečně vzlétli. Nic moc se nedělo, manžel klimbal a dcera si četla. Pak si všimla, že se venku blýská, asi letí do bouřky, snad si toho táta nevšimne. Ale bohužel, to už letuška hlásila, že budou turbulence, aby se cestující připoutali.
"Je zle!" prohlásil manžel. "I letuška je chudinka tak vyděšená, že zapomněla říct, abysme přestali kouřit." Dcera obrátila oči v sloup. "Zapomněl jsi, že kouřit se nesmí nikde, ani na letišti, tak proč by to hlásila." Pak se ozval nějaký šramot a manžel s jistotou odborníka všechny okolo informoval, že zřejmě právě vypověděl motor. Šramot se ozval ještě několikrát, a tak manžel zjistil, že už vypověděly motory tři a letadlo letí na jeden. Asi budou do Barcelony muset doplachtit, jestli selže i ten poslední.
Ale to už turbulence přestaly a za pár chvil letadlo kupodivu bez manželovy pomoci přistálo v Barceloně. Dcera poděkovala otci, že díky jeho komentářům se nudný let proměnil v nevšední zážitek a už se moc těší, že se touto cestou budou vracet za týden zpět domů.
A manžel ji ujistil, že se nemusí bát, on bude opět ve střehu.
Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz