Poprvé ve firmě

Po několika letech prožitých v cizině  jsem se rozhodla pro návrat domů. Vztah, do kterého jsem vkládala naděje, nesplnil mé očekávání. Můj partner mi nebyl oporou a nepočítal se mnou do budoucna. I když jsem  měla práci a získala cenné zkušenosti, rozhodla jsem se radikálně změnit svůj život a rozhodla se pro okamžitý návrat domů.

Dalším a neméně důležitým důvodem byl fakt, že jsem si při poslední návštěvě v Česku našla zaměstnání.  Když mě kontaktovala pracovní agentura a nabídla mi místo v jedné velké firmě,  která obchoduje i se zahraničními partnery, byla jsem doslova nadšená.  Po pohovoru mě majitel firmy přijal a i když mi nenabídl závratný plat, i tak jsem byla za tuto nabídku vděčna a těšila se na své první pracovní zkušenosti doma.

Seznámila jsem se se spolupracovníky a hned od počátku jsem si všimla, že paní, která je se mnou v kanceláři, nemá příliš ochotu mi nové věci ukázat a vysvětlit, většinou mě odbyla strohým "snaž se a vše pochopíš".  Jako nová jsem si nechtěla stěžovat na její chování a tím zhoršovat svůj „rozjezd“ ve firmě, ale časem přibylo jiných „zvláštností".  Krom jiného inzerát na mou pozici „visel“ na internetu celou dobu,  co jsem již ve firmě pracovala.  Vztahy na pracovišti nebyly dobré,  šéfa se všichni báli,  byl  náladový a nikdo nevěděl, s jakou „prkotinou“ přijde a bude z ní dělat neřešitelný problém.

Pořád jsem však měla pocit,  že něco není v pořádku.  Kolegyně mi naznačily, že paní,  která se mnou sedí v kanceláři, je každý den na raportu u šéfa  a referuje na každou pracovnici.  Po měsíci jsem se celkem rychle začala orientovat ve fakturacích a objednávkách  a měla radost, když se mi podařilo sjednat se zahraničním klientem schůzku a dojednat lepší ceny u jednotlivých položek sortimentu než  ty stávající. Má znalost italštiny je na velmi dobré úrovni, což mi několikrát opakovali i spokojení dodavatelé z Itálie.

Postupem času po několika týdnech se začala situace vyostřovat. Byla jsem v šoku, když jedna spolupracovnice přišla o několikatisícovou odměnu údajně  jen proto, že se SMÁLA, k tomu jako bonus jí paní vedoucí přidala nějakou drobnou chybu, která zdaleka nedosahovala výše jejího trestu. Myslela jsem, že jde o vtip, ale velmi jsem se mýlila. Ve firmě vládl doslova teror. Děvčata byla neustále ve stresu a jedna dokonce skončila na psychiatrii. Tyto skutečnosti jsem se dozvídala postupně, protože všechny měly velký strach říct něco o tom, jakým způsobem je firma vedena a jaké vztahy vládnou na pracovišti.

Věděla jsem, že jsem byla přijatá na  zkušební dobu 3 měsíců. V době, kdy jsem ve firmě pracovala, jsem sehnala několik klientů, kteří nabídli velmi slušné ceny svých výrobků, u některých položek se mi dokonce podařilo snížit ceny,  se kterými se obchodovalo původně.

Při vší skromnosti se domnívám, že jsem firmě pomohla ušetřit nemalé částky.

A jak jsem byla ohodnocena zhruba po 6 týdnech mé spolupráce s ní???!!!

Pozval si mně na kobereček  šéf a dostala jsem okamžitou výpověď! Bohužel zákon umožňuje zaměstnavatelům zbavit se takto nepohodlných zaměstnanců.

Vrátila jsem se domů s touhou změnit svůj život a dobrá práce v solidní firmě by byl ten nejlepší počinek.

Za neoficiální důvod mé výpovědi určil pan šéf to, že mě po pracovní schůzce odvezl  klient autem na nádraží. Venku lilo a nabídnul mi to sám. Bohužel jsem se svěřila paní vedoucí. Osobně jsem toho názoru, že důvodem výpovědi je něco zcela jiného.

Chtěla bych varovat další důvěřivce, kteří se domnívají, že ve firmě, do které nastoupí, je vše čisté a průhledné. Dávejte si pozor na firmy, které si najímají pracovní agentury a zjistěte si, zda inzerát na tu Vaši pozici nevisí ještě pořád na „netu“, i když Vy už zde pracujete. Pokud zjistíte jaké ovzduší a pracovní vztahy vládnou ve firmě, rychle odtud pryč. S narušenou nervovou soustavou se Vám pak po delším čase nebude chtít začínat jinde.

Vážení uchazeči o zaměstnání, nemalujte si naše české podnikání na růžovo, tak to prostě mnohdy není. Můj první dojem z vyhazovu bylo veliké rozčarování a zmatek. Osobně se domnívám, že jsem byla  zneužita k získání výhodných smluv se zahraničními klienty a poté se už jen hledala sebemenší záminka, aby mě mohl ve zkušební době vyhodit.

Ještě den předtím, než jsem dostala vyhazov, jsem měla dojem, že jsem našla  to pravé místo, kde chci pracovat a byla jsem ochotná vydat ze sebe všechno. Byla  jsem tak šťastná………….

Po ledové sprše na druhý den ráno už nikdy neřeknu, tohle se mně nemůže stát.

Věřte tomu, že stát se může opravdu všechno.

PS: Před pár dny jsem nastoupila do nové práce.  Prozatím se mi tam moc líbí, příjemní nadřízení i kolegové. Jak se říká, snad i v mém případě se potvrdilo, že vše zlé je na něco dobré… …

Bertice – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10