Práh mužské bolesti

Můj manžel je typický mužský hypochondr. Pochází z rodu, kde je dlouhověkost a zdravý kořínek dán geny, většina jeho předků umřela po devadesátce. Vážné nemoci se mu obloukem vyhýbají. Bere to jako křivdu, protože má za ženu, mě - osobu prolezlou chorobami. A tak si své malé neduhy užívá.

Pokud už na něj nějaký bacil skočí, okamžitě uléhá a žádá si servis do postele: teplý čaj s medem a citronem + Coldrex (Paralen odmítá, ten na něj údajně vůbec nepůsobí), na odřený nosánek spec.mastičku, kapky na rýmu - raději několik druhů a komorníka, co je neustále ve střehu a hlídá každé jeho odfrknutí.

Má totiž teorii - údajně vyčtenou z chytrých knih, že práh mužské bolesti je 7x nižší nežli u žen. Vždy mi opakuje: To co bolí tebe, bolí mě 7x víc, tak si představ jak trpím!

No, nevím, jak trpí, ale vím, jak trpíme při jeho ochoření my. K doktorovi zásadně nechodí, co by tam přeci dělal, když sám nejlíp ví, co mu je. Diagnózy si určuje sám, podle mě je to ale vždy Moribundus.

Jinou taktiku ale má, pokud onemocním já. Okamžitě mě žene k lékaři a běda jak nejdu. Když jsem nedávno chytla chřipku, dovolila jsem si ho požádat, aby připravil oběd, že nejsem schopná vstát. Dostalo se mi sáhodlouhé přednášky, že pokud je mi špatně, tak nemůžu mít hlad a pokud mám chuť na jídlo, tak je to známka, že už mi nic není a můžu jít uvařit sama. Vzdala jsem to, neměla jsem sílu se s ním přít a šla raději kuchtit.

Blíží se mu 50, tak jsem si říkala jako každá  manželka, dbající na zdraví svého živitele, že by neuškodila celková preventivní prohlídka, aby se ukázalo, jak dalece je ještě životaschopný.

Absolvoval (pod nátlakem) všemožná vyšetření počínaje kardiologií a konče kolonoskopií, jen psychiatrii jsme vynechali. Měla jsem pocit, že si zájem o svou osobu docela užívá - musím totiž všude chodit jako doprovod s ním, sám by nešel ani k zubaři. A výsledek? Cituji lékařku: Váš muž je nechutně zdravý...

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10