Přeslička rolní není plevel

Jaro se rychle přehouplo do léta, nastal dlouho očekávaný čas prázdnin, dovolených a letních radovánek. Spousta z nás možná při svých procházkách nebo výletech do přírody bez povšimnutí míjí bylinu, kterou považujeme prakticky za plevel a nestojí nám za větší pozornost. Jinak je tomu ale bylinkářů. Pro ně je tato vytrvalá bylina s vodorovným oddenkem léčivkou, pro jejíž sběr nastal právě nyní čas - sbírá se totiž od června do září.

O čem že to je vlastně řeč?

O bylině, jejíž velké stromové předchůdkyně rostly již v období prvohor. V lidovém označení má mnoho názvů: přeslice, plivačka, stolička, přáska… Ano, jde o přesličku rolní, latinsky equisetum arvense - rodové jméno je odvozené ze slov equus (kůň) a seta (štětina - letní lodyha připomíná ocas koně). Tato vytrvalá bylina z čeledi přesličkovitých má jarní lodyhy pleťově růžové, vysoké 10 - 20 cm a zakončené výtrusným klasem. Po jejich odumření ze stejného oddenku vyrůstají letní lodyhy, které jsou již tmavě zelené, přeslenitě větvené a vysoké 20 - 30 cm. A právě tyto letní lodyhy (nať) se v již zmíněném období sbírají pro své léčivé účinky.

Přesličku najdeme všude tam, kde je vlhko. Roste na travnatých místech, kde je kyselá až slabě zásaditá půda - v příkopech, na polích, na loukách, podél cest.

Jak přesličku sbírat

Při sběru přesličky je potřeba dávat pozor, abychom sbírali opravdu nať přesličky rolní. Ostatní druhy přesličky, například přeslička lesní, mokřadní nebo bahenní, jsou totiž díky vysokému podílu alkaloidů jedovaté. Při sběru je ideální používat nůž, kterým odřízneme spodní načernalé části lodyh. Sušíme na stinném místě (nejlépe na lískách) ve vrstvě maximálně 10 cm. Je zapotřebí dbát na její správné dosušení, protože jinak snadno chytá nežádoucí plíseň.

V kterých případech přeslička pomůže

Přeslička rolní se používá jednak vnitřně ve formě odvaru (čaje) a také zevně ve formě bylinných obkladů a koupelí.

Přeslička je nejvíce využívaná jako močopudný lék - při nemocech ledvin a močového měchýře zvyšuje vylučování moči a tím pomáhá léčit záněty močových cest a močové a ledvinové kameny. Při zánětlivých a bakteriálních onemocnění močových cest nebo při ledvinovém písku se doporučuje proplachovací léčba (ta se ovšem nesmí používat při nedostatečné činnosti srdce a ledvin provázené otoky). Dále je přeslička využívaná jako přírodní atisklerotikum, tedy proti kornatění tepen - obsahuje kyselinu křemičitou, která hojí poškozená místa nejen v cévních stěnách, ale také v plicích. V lidovém léčitelství se přeslička dále využívá u žen při silné menstruaci a uplatnění najde i při krvácejících žaludečních vředech a křečích v žaludku.

Čaj se také doporučuje při celkovém vyčerpání organismu. Odvar je využívaný i při zánětu mandlí a k výplachům nosu při krvácení nebo vůbec ke zhojení krvácejících ran. Ve středověkém léčitelství byla přeslička využívaná ještě ke zhojení „raněných“ střev. Docela slušný výčet, co myslíte?

Při užívání přesličky je ale vždy dobré předem se poradit s lékařem nebo lékárníkem. Konzultace s lékařem je nutná obzvláště v případě plicního onemocnění. Tato bylina by se měla používat jen krátkodobě a vždy v pití čaje po několika dnech udělat na delší dobu přestávku. Dlouhodobé užívání nebo užívání čaje ve vyšších než doporučených dávkách může způsobit nevolnost, nechutenství nebo dokonce až lehčí otravu.

Na závěr recept na čaj:

použijeme 1 - 2 lžičky sušené řezané natě na čtvrt litru vody - krátce povaříme a na 15 minut odstavíme. Užíváme nejraději po lžičkách nebo malých doušcích a ne více než tři šálky denně. Po několika dnech nezapomeneme v užívání udělat na delší dobu pauzu (týká se to i pití čajů, kde je přeslička součástí směsi s dalšími bylinami).

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10