Příběhy z ušáku - Splněný sen

Je to už hodně, hodně dávno, co mám jeden sen. Ano, sen. Po své nemoci jsem se tak nějak více zakulatila, než bych si přála. Ono se řekne více se hejbej, ale hůře udělá. Každý větší pohyb znamená sprint směr 00. Kdo to zná, ví o čem píšu.

Tak smutně koukám, co zase váha napíše za číslíčka. Pořád víc než mužíček. On sice říká: "Ty jsi tak krásně baculatá, či nezhubla jsi náhodou? Je Tě nějak méně!" Kdepak, není, sic váhově někdy ano, ale obvodově ne. Až dnes jsem nemohla uvěřit svým očím. Má hmotnost byla menší než jeho!!!! Mám radost. To víte, od roku 2002 držím rekord v naší rodince. Vlastně dva. Nejmenší, ale i nejbaculatější. Doufám, že se aspoň týden udržím. Víte, jak se snažím? Jím méně sladkého, ale nebojte se, jsem mlsoun, tak nějaká ta tyčinka či koláček putuje i do mého bříška. Méně solím, omezila jsem uzeniny. To by jeden nevěřil, co dokáže udělat jeden pár párečků s váhou či chleba se salámkem! Taky se nepřejídám. Jím naposledy v 17 hodin. Nebojte, netrápím se, kdepak, uléhám brzo. Ovšem též časně vstávám. Jak říká rodinka: "Maminka strašidýlko." Tak teď mám obr radost. Konečně jsem se dočkala a splnila svůj sen. A co mužíček? Inu, bloumá po bytě a věčně kroutí hlavou, co to bylo? Tolik? To přece nemůže být pravda. Dokonce i vyndal baterie a dal nové do vážícího zařízení! Výsledek? Stejný! Já vím své. Prý zda není ta mašinka porouchaná! Či nepřistrčila jsem prstíček, když se vážil? Kdepak. Jak tak kroutí hlavou, tu uzobne mandličku, tam uloupne kostičku čokoládky či usedne k míse s koláči a láduje se. Problém s talířem cukroví na stole nijak neřešil, prostě přistrčil a papkal. Inu, snažila jsem se napéct, co má rád. To víte, nějak prvenství předat musím. Nejsem zlá ani zlomyslná, jen toužím po menší hmotnosti jako každá žena.

Mám sice důvod, ale ten nepřijímám, lepší je, tedy přijatelnější, ve skříni jsou černé koktejlové šatičky, které mám tak ráda, ovšem nějak se zmenšily! Však to znáte, určitě domácí permoník vyměnil, aby nás potrápil. Já se ale nedám, jednou je obléknu a zase budu jak před rokem 2002. Tak to je můj další sen.
Váš zasněný Kašpárek