Vaše příběhy

Moc a moc Tě prosím, už neplač a neteskni nad mým odchodem „za Duhový most“ k ostatním pejskům. Já se opravdu velice snažil Tě nezarmoutit, ale moje nemocné tělo mne zklamalo. Jistě víš, jak nesmírně  …více»

Přišla ke mně do obchodu stará, schoulená stařenka. „Prosila bych si jeden starý rohlík, pro ptáčky,“ řekla. Rohlíky, které nám jeden den zůstanou, prodáváme druhý den za polovinu, na strouhanku  …více»

K houbaření mě přivedl můj tatínek. Vzpomínám si dodnes na časy, kdy jsem s ním jako hodně malá chodívala do lesa a sbírala houby. Utkvěl mi v hlavě především náš Černý les - jak jsme ho nazvali  …více»

Mirka jsem poznala během studií na vysoké škole. Jezdívali jsme domů stejným vlakem z kolejí. Líbil se mi, ale nikdy mě neoslovil a já jako holka taky neměla odvahu oslovit jeho. Až jednou…  …více»

Když jsem se rozhodovala, jestli mám začít chovat boloňské pejsky, měla jsem samozřejmě spoustu otázek, na které jsem si většinou musela sama odpovědět. Tou snad nejpodstatnější otázkou bylo, zda až  …více»

Musím se svěřit, že miluji svou práci. V dnešní době se to asi nenosí, ale já do své práce chodím skutečně ráda. Vlastně, jezdím do ní na kole.  …více»

Dobrý den, jmenuji se Hubíček – kapr. Rád bych Vám vyprávěl příběh, který se mi odehrál na přesně před dvěma lety. Tehdy jsem si žil poklidně u nás v rybníce a žádné jméno jsem ještě neměl. Jenže  …více»

Asi jen málo z nás není na některé sociální síti jako je Facebook, Twitter apod. A právě díky Facebooku, na kterém jsem nějaký ten rok, tak člověk sleduje prakticky celosvětové dění. I když se  …více»

Nebojte se, nebude to povídání ve stylu „love story“, máte toho plno na televizních kanálech, případně v „harlekýnech“. Tady jde o něco mnohem prozaičtějšího a daleko méně příjemného - o prevíta  …více»

Věřte, že dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám tento článek napsat. Kdo to neprožil, ten neuvěří. Byla bych velice nerada, kdybyste mě považovali za BLÁZNA. Bylo po rozvodu mých rodičů (otec byl alko  …více»