Pitný režim je základní složkou výživy. Není však pouze zdrojem tekutin, ale získáváme s ním mnoho důležitých minerálních látek a to v přirozené formě, která je pro organismus nejrychleji a nejsnáze využitelná.

Pravidelné pití vod, především podzemních - málo a středně mineralizovaných, je proto součástí správného režimu stravování. Jmenovitě v dětském věku hrají minerální látky a stopové prvky významnou úlohu. Některé z nich jsou důležité pro růst kostí, jsou nutné pro svalovou činnost, metabolismus nebo pro správnou funkci nervového systému.

Pro každou minerální látku existuje rozmezí bezpečného příjmu, kdy je pro správně fungování lidského těla nezbytná tzv. doporučená denní dávka, která závisí  především na věku, pohlaví, aktivitě, počasí, zdravotním stavu atd. Na druhou stranu může každý z těchto prvků mít nepříznivý vliv na zdraví  , pokud je překročen jeho bezpečný příjem.

Obsah nejdůležitějších látek  ve vodě:

Vápník je součástí kostí a zubů. Je nutný pro správnou funkci srdce a srážlivost krve. Je samozřejmě důležitý v prevenci osteoporózy. Vápník se podílí též na snížení rizika vzniku nádorů a na snížení hladiny cholesterolu. Jeho denní potřeba je asi 800 mg na den u dospělých, u dospívajících dětí, těhotných a kojících žen a seniorů  až 1200 – 1500 mg na den. Zdrojem je hlavně mléko a mléčné výrobky, avšak pravidelné pití vody s vyšším obsahem vápníku může být významným příspěvkem k naplnění potřeby.

Hořčík je společně s vápníkem součástí kostí a zubů. Má také tlumicí účinky, ovlivňuje metabolismus bílkovin a cholesterolu. Denní potřeba hořčíku je 300 - 400 mg. U nás není většinou naplněna, proto jakýkoli zdroj je pro organismus přínosem. Nedostatek hořčíku hraje pravděpodobně roli při vzniku některých onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, arytmie, sklerosa, rakovinné bujení, cévní mozkové příhody, chronická únava, migréna, hypertenze či osteoporosa. Dá se říci, že hořčík je skutečným „zlatem“ pro metabolismus i pro prevenci řady chorob. Kromě minerálních vod najdeme hořčík také v banánech, rybách nebo celozrnném pečivu a čokoládě.

Sodík pomáhá udržet rovnováhu tělních tekutin. Je hlavním prvkem mimobuněčné tekutiny. Je velice důležitý pro zadržování vody. Hlavním zdrojem sodíku je kuchyňská sůl. Sodík je součástí potravin a s nimi přijímáme 25 - 45 % celkového denního příjmu  sodíku. Dalších 40 - 50 % přijímáme jako následek  zpracování a ochucování jídel. Celková denní potřeba sodíku  u rostoucích dětí je 120-400 mg, u dospělých pak 500 mg. Vzhledem k tomu, že sodíku je v naší stravě až dost, je to prvek, který je spíše nežádoucí. Nadbytek sodíku v naší stravě je velice častý a doporučení zdravotníků k omezování solení je velice razantní, neboť sodík má jasný vztah k hypertenzi (vysokému tlaku).  

Draslík je nezbytně nutný pro svalovou činnost , je základním prvkem vnitrobuněčné tekutiny,ovlivňuje rovnováhu prvků a je aktivátorem řady enzymů. V pitné vodě se jeho koncentrace pohybuje okolo 1,5 mg/l, doporučovaný denní příjem je 2 g. Zdrojem draslíku jsou např. brambory, luštěniny, mrkev, meruňky apod.

Jod je součástí hormonů štítné žlázy. Doporučená denní dávka je 75-150 µg. Nedostatek jodu může mít za následek poruchy zdraví - únavu, předčasné porody,opoždění duševního vývoje dětí až zvýšenou úmrtnost dětí. V posledním desetiletí je u nás pozorován nárůst výskytu projevů nedostatku jodu, proto došlo k suplementaci (umělému obohacování)některých potravin jodem.Zdrojem příjmu jsou především mořské ryby.

Fluor je velice důležitý pro tvorbu kostí a zubů. Doporučená denní dávka je 1 mg. Při nedostatečném přijmu fluoru dochází ke zvýšené kazivosti  chrupu, neboť fluor napomáhá k tvorbě zdravé skloviny vyvíjejícího se zubu, napomáhá  hojení počátečních stádií kazu a zpomaluje rozvinutí kazu. Vypití 1 - 2 litrů vody s obsahem F   kolem 0,5 mg/l (závisí na věku a obsahu fluoru ve vodě) postačí pro krytí potřeby fluoru bez podávání fluoridových tablet.

Podzemní vody obsahují i žádoucí stopové (esenciální = nezbytné) prvky jako je selen, zinek a měď. Stopové prvky jsou látky, které člověk potřebuje k životu, i když jen ve velmi malých množstvích.Jsou nezbytné pro tvorbu a činnost enzymů, jejich nedostatek může vyvolávat opoždění  růstu,poruchy imunního systému, metabolismu a  mnoho dalších velice variantních poruch zdraví.

Autor: MUDr. Jana Foltinová

Zdroj: Ondrášovka.cz

Mirka Bali

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10