Strana 2 - Rožnov pod Radhoštěm - krásné městečko Beskyd

Chtěla bych vás seznámit s městečkem ležícím při úpatí druhé nejvyšší hory Beskyd Radhoštěm v údolí, kterým protéká Rožnovská Bečva. Městečko nesoucí název Rožnov pod Radhoštěm se nachází v nadmořské výšce 378 m. Název města, nejdříve hradu, se v historických pramenech obměňuje dle německého nebo latinského překladu. Znám byl pod jménem Rosenow r. 1366, Roznaw r. 1389 – 1403, r. 1480 hrad Roznow a městečko Roznowecz, dále německy Rosenaw r. 1633, Roznau r. 1751, Rožnau r. 1846 a již jméno přibližující se dnešní podobě Rožnau am Radhost r. 1915. Obyvatelé městečka byli nazýváni Rožnovjané.

Založení města se datuje do poloviny 13. století, přesněji mezi lety 1246 – 1267. Zakladatelem byl olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, který před odjezdem na křižáckou výpravu uvedl Rožnov do seznamu svého majetku. Domy na náměstí byly celé dřevěné. Během let Rožnov vystřídal několik pánů. V roce 1548 nabyli panství Žerotínové a měli ho v držení až do 19. století.

K Rožnovu také patří kopec zvaný Hradisko, který se tyčí nedaleko řeky Bečvy. Na něm nechal postavit biskup Bruno nebo jeho nástupce hrad nesoucí název podle kopce Hradisko. Zmínka o hradu je z roku 1310. Nyní již zřícenina gotického hradu, který sloužil jako jeden ze strážních hrádků spolu s Helfštýnem a Hukvaldami k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Hrad byl v roce 1539 částečně rozbořen na příkaz císaře Ferdinanda I. V zřícenině se tehdy usadili zbojníci. V dnešní době je skryt v hlubokém lese, ale o to je zajímavější najít zbytky hradeb mezi stromy.

Neodmyslitelnou součástí historie města je lázeňství, jehož počátky sahají do roku 1796. Využívalo se zde léčivých účinků teplého ovčího mléka a také vycházek krásnou přírodou. Úspěch léčby a stále narůstající počet lázeňských hostů byl dobrým důvodem pro založení klimatických lázní v roce 1820, kdy zde byl postaven první léčebný ústav, v němž se léčilo koupelemi a elektroléčbou. Největšího věhlasu dosáhly lázně počátkem 20. století, kdy navštívilo Rožnov až 3000 hostů z celého světa. Lázeňskou kolonádou v rožnovském parku prošel také světoznámý lékař, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud a zakladatel genetiky Georg Mendel. Rozvíjející se lázeňskou tradici ukončila druhá světová válka. Historii lázeňství připomíná Lázeňský dům v městském parku, který byl přejmenován na Společenský dům. Jako připomínku na lázeňskou éru byl na podzim roku 2009 znovu postaven v městském parku dřevěný altánek, který je replikou zaniklého altánu, v němž lázeňští hosté v 80. letech 19. století mohli poprvé zaslechnout hudební představení. V současné době jsou připravovány k otevření pivní lázně, které se přestavují z již zaniklého pivovaru.

Největším lákadlem pro turisty je návštěva Valašského muzea v přírodě, které bylo založeno roku 1925. Budování muzea začalo přestěhováním rožnovské dřevěné radnice z r. 1770 z rožnovského náměstí do městského parku Hájnice, měšťanského roubeného Billova domu z r. 1750, včelínu s vyřezávanými česny pocházejícími ze Ženklavy a zvonice z Dolní Bečvy. V roce 1928 byl do muzea přestěhován další měšťanský dům, a to valašská hospoda z r. 1660, která stála na náměstí. K těmto stavbám ještě přibylo pár drobnějších a dále také kopie fojtství z Velkých Karlovic. V dalších letech byla postavena kopie roubeného kostela, jehož originál z 18. století vyhořel ve Větřkovicích. V kostele jsou vzácné plastiky Madony s dítětem ze 16. století. Kolem kostelíka je vybudován hřbitov, na němž jsou kamenné náhrobky portášů a fojtů. Roku 1969 zde byl založen Valašský Slavín, kde jsou ostatky zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových i dalších významných osobností spjatých s Valašskem. Svůj náhrobek zde má běžec Emil Zátopek.

Roku 1971 se muzeum rozšířilo o nejrozsáhlejší areál s názvem Valašská dědina, který se rozprostírá na stráni nad Rožnovem. S mnoha hospodářskými usedlostmi, větrným mlýnem, kovárnou, studnou, zvonicí a se spoustou cestiček připomíná mnohé vesnice na Valašsku. Kromě prohlídky interiérů staveb s dobovým vybavením je prohlídka obohacena o tradiční chov ovcí plemene valaška, skotu a drůbeže. Také se zde pěstují dobové plodiny.

V roce 1982 byla dokončena třetí část muzea, které se říká Mlýnská dolina. Je to areál vodních staveb s mlýnem, vodní pilou, valchou a vodním hamrem. Prohlídka je doplněna praktickými ukázkami mletí mouky a řezání dřeva.

Kromě areálů s množstvím staveb láká muzeum expozicí různých dobových předmětů a také pořádá během celého roku spoustu akcí připomínajících tradiční život a zvyky na Valašsku.

Rožnovské muzeum je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě.

V blízkosti náměstí se rozkládá městský park, kde již v minulosti byly pro lázeňské hosty upraveny stezky a je zde spousta laviček k odpočinku. Park je rozsáhlý a láká posezením u jezírka či lipovou alejí vysázenou počátkem 20. století.

K významným objektům města patří barokní kostel Všech svatých, postavený v letech 1745 – 1764 jako náhrada dříve dřevěných kostelů. Zajímavostí je, že při rekonstrukci horní části věže v roce 2007 se našly tři tubusy a měděná schránka, které obsahovaly dokumenty a fotografie z let 1876 – 1909. Historické materiály i současné materiály byly uloženy do tubusů a zpět vloženy do makovice v báni kostela.

Rožnov láká také pro rekreaci a sport. Máme zde krytý zimní stadion. V zimě jsou nejvíce navštěvované Pustevny a hora Radhošť, kde je spousta sjezdovek a kilometry upravovaných běžeckých tras. Návštěvníci tam zavítají určitě rádi i v letních měsících, kdy můžou obdivovat na Pustevnách tři dřevěné secesní stavby z 19. století, které slouží jako restaurace a hotel. Na vrcholku Radhoště se nachází kamenná kaple s dřevěnou zvonicí vybudovaná v 19. století. Kaple je zasvěcená Cyrilu a Metodějovi, kteří zde mají sochu. Při cestě z Pusteven k vrcholku potkáme sochu Radegasta, pohanského boha úrody.

Kromě turistických tras je zde velké množství cyklostezek, k nimž brzy přibude cyklotrasa z Horní Bečvy až do města Přerova, která vede podél řeky Bečvy krásnou přírodou.

Věřím, že vás aspoň trochu naše město zaujalo a rádi sem přijedete blíže poznat jeho krásy.

Mistery – čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete