Sloupské skalní město

Zřícenina hradu Sloup v Čechách patří mezi nejznámější turistické cíle v okolí Nového Boru. Nejen pro svou jedinečnost a malebnost, ale roli hraje i snadná dostupnost.
Motorizovaný návštěvník se doveze doslova k úpatí skalního suku, odkud je do hradu pár kroků. A po prohlídce hurá zpátky do auta a uhání dál.

Samozřejmě je na vkusu každého, jaký styl turistiky a poznávání mu vyhovuje. Osobně se ale přimlouvám: pokud přijedete do Sloupu, nespěchejte! Není mnoho obcí, které mají ve svém  těsném okolí tak pestrou, romantickou a krásnou krajinu.

Rozkládá se zde plochou sice nevelké, ale členité skalní město protkané sítí značených cest a vyhlídkových okruhů. Provedou vás divokými roklemi i příjemným lesem, a doslova na každém kroku zde narazíte na nějakou tu zajímavost.

Už v samotné obci lze kromě skalního hradu vidět krásně opravený barokní kostel sv. Kateřiny, před farou sousoší Kalvárie od sochaře Antonína Brauna (synovce Matyáše Bernarda Brauna) a naproti kostela barokní, empírově upravený zámek, jehož zakladateli a nejvýznamnějšími majiteli byli členové rodu Kinských. Dnes je v zámku domov pro seniory, ale můžeme se projít 320 metrů dlouhou alejí s 80 lipami, která vede k osmiboké pohřební kapli Kinských. Ta je bohužel v současnosti v dezolátním stavu.

V ulici Ke Hradu se nachází chráněná památná lípa s obvodem kmene 7 metrů a odhadovaným stářím několika set let. V neposlední řadě můžeme věnovat pozornost pěkným roubeným stavením.

Co by kusem pískovce dohodil, se nachází Lesní divadlo. Místní divadelní spolek ho za podpory hraběte Kinského a „sponzorů“ z řad zdejších podnikatelů a továrníků, vybudoval v roce 1921. Letní scéna tehdy dokázala pojmout 2000 návštěvníků a těšila se velké oblibě. S postupem let však zájem upadal a v 60. letech minulého století byl areál zcela zdevastován. K obnově došlo zhruba před 10 lety, a tak se dnes můžeme potěšit nejen pohledem na novou věž z pískovcových kvádrů, stěnu s gotickou bránou či studnu a projít chodbami vytesanými ve skále za pódiem, ale v letní sezoně navštívit i divadelní představení nebo koncert.

Od divadla krátce stoupáme na skalní masiv zvaný Na Stráži (354 m). Od roku 2011 ho zdobí vkusná, dřevem obložená rozhledna, která poskytuje výhled na Lužické hory, Novoborsko i Českolipsko.

Dalšími výhledy se můžeme kochat při putování po zeleně značeném okruhu. Postupně navštívíme vyhlídku Emanuela Maxu, Hraběnčinu vyhlídku, Hradní vyhlídku a Maxmiliánovu vyhlídku, abychom dorazili do hlavní části Sloupského skalního města s dalšími vyhlídkami a altánem. 

Ve skalách se nachází i řada jeskyní: například Švédská, Brýlařská, v Cikánském dole je to Malá a Velká Cikánská jeskyně, pod Hraběcí cestou (modrý okruh) je nevelká jeskyně Jezevčí díra, asi 200 metrů nad Lesním divadlem při silnici na Svojkov nalezneme jeskyni Pustý kostel, která vznikla při těžbě písku. Největší a nejzajímavější jsou uměle vytesané místnosti Samuelovy jeskyně. Informační tabule uvádí, že je vyhloubil v roce 1718 Samuel Görner a žil zde jako poustevník. I když byl vyučen zahradníkem, vyráběl zde brýle a dalekohledy. V roce 1735 přesídlil na sloupský hrad. 

Bizarní tvary pískovcových skal dávají prostor fantazii, která jim přiřkla názvy jako Turecká hlava, Golem, Socha svobody, Trpaslík, Lebka, Medvěd...

Dalším kouzlem matky přírody je čedičová žíla procházející středem pískovcové plošiny. Čedič je známý sloupcovým rozpadem, jistě znáte Panskou skálu - kamenné varhany - u nedaleké Práchně. Zde jsou na hřbetu kopce Slavíček čedičové sloupy uskupeny do vějířů, takže připomínají ocas ležícího ještěra. Slavíček se odlišuje i tím, že je porostlý převážně bukovým lesem.

Druhý čedičový útvar najdeme na severovýchodním úbočí Slavíčku. Čedičové sloupky jsou zde uspořádány vodorovně a zároveň tvoří uprostřed zúžený pilíř, takže může připomínat postavu a působí ve vzrostlém lese poněkud strašidelně. V minulosti prý byl natřen na bílo, aby se zvýraznil jeho vzhled - proto nese název Bílá paní.

Postoupíme-li ze Slavíčku dále k jihu, dostaneme se opět do pískovcových skal a roklí, jimž dominuje Modlivý důl s vytesanou skalní kaplí. V dobách, kde zde místní uhlíři kromě milířů měli i smolné pece na vaření kolomazi (dehtová hmota smíchaná s tukem používaná pro mazání kol), se skalnaté rokli říkalo Smolný důl. Poutní místo vzniklo až později a jeho vznik je opředen řadou pověstí. Figurují v nich milenci, kteří volili dobrovolnou smrt, neboť rodiče nepřáli nerovnému sňatku či žárlivec, který zabil svého soka v lásce. Prokletí místa měl zaplašit svatý obrázek, po údajně zázračně vyslyšených modlitbách přibyla dřevěná kaple později nahrazená kaplí vytesanou do skalní stěny.

Nad Modlivým dolem se nachází Dědovy kameny s vyhlídkou na Svojkov a Českolipsko.

Sestoupíme dolem na rozcestí Svojkov-zámeček. Za silnicí se zde nachází volně přístupná romantická zřícenina hradu Svojkov, z něhož se dochovaly místnosti vytesané do skály.

Až se dostatečně nabažíme skal, roklí a vyhlídek, můžeme zvolit trasu okolím Šišáku (žlutá). Vede převážně lesem a najdeme zde nedávno obnovenou barokní Záhořínskou kapli sv. Františka Serafinského z roku 1740. Od křížku na úpatí Špičáku se pak naskýtá krásný výhled na výrazný kopec Ortel (554 m). I on je opředen řadou hrůzostrašných pověstí, a dle názvu je opravdu možné, že zde ve středověku stávala šibenice. Psychotronici tvrdí, že je zde silná negativní energie, údajně došlo k pozorování světelných efektů a nevysvětlitelných jevů. Tomu se vůbec nedivím, protože, když se drápete do takového krpálu, až máte mžitky před očima, domníváte se, že vidíte ledacos.

Aby byl výčet zdejších lákadel úplný, zmíním na závěr Radvanecký rybník s upravenou pláží a možností zapůjčení lodičky či šlapadla.

Jak vidíte, je toho ve Sloupu a jeho blízkém okolí tolik, že jeden den na návštěvu rozhodně nestačí. Nabízí se zde řada příležitostí k ubytování v penzionech i v soukromí, takže přijeďte, nebudete litovat. A kdyby počasí nepřálo, můžete navštívit Sklářské muzeum v Novém Boru nebo se podívat, jak se pod zručnýma rukama sklářů rodí křehká krása ve sklárně AJETO (jedna je Novém Boru, druhá v Lindavě, více ve článku: Za křehkou krásou do Lindavy)

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz