Odvážné stavební dílo, které demonstruje technickou dovednost 19. století a které se pro celý svět stalo symbolem Paříže.
Již více než 100 let je Eiffelova věž symbolem Paříže. Její neopakovatelná silueta je známá na celém světě. Lze jí také považovat za symbol průmyslového věku, za odvážnou ukázku, jak vysoké stavby dokáží lidé postavit.
Francouzský inženýr Gustave Eiffel od začátku pevně věřil, že se mu podaří několika set metrovou věž postavit a svůj projekt zrealizovat. Se svou společností naplánoval koncem roku 1884 věž vysokou asi 300 metrů. Na tomto projektu se také intenzivně účastnil i Eiffelův hlavní plánovač Maurice Koechlin. V roce 1886 byla v Paříži uspořádána soutěž stavebních projektů pro pařížskou světovou výstavu v roce 1889. Tato výstava měla demonstrovat průmyslový pokrok. Bylo předloženo přes 100 plánů, a nakonec byla vybrána Eiffelova konstrukce. Věž měla být realizována za méně než dva roky.
Půdorys věže sestává ze čtverce zakrývajícího areál o rozloze 1,6 hektaru. Věž s anténou je dnes vysoká 320,75 metru, váží 8 600 tun a říká se, že bylo použito 2,5 milionu nýtů. 12 000 jednotlivých součástí bylo prefabrikováno podle precizních technických plánů. Tehdy nejvyšší věž na světě postavilo 250 mužů s neuvěřitelnou rychlostí. Eiffel postavil řadu železničních mostů a byl známý schopností řešit technicky obtížné problémy. Jedině s nejvyšší přesností bylo možné postavit věž tak rychle. 16 pilířů, na nichž věž stojí bylo opatřeno hydraulickým zdvihacím zařízením, aby to umožnilo přesně horizontálně zřídit první plošinu. Později byla na ní zřízena restaurace a během světové války to byla hlavní jídelna. Na druhé plošině si zřídila kancelář ve výšce 116 metrů redakce listu Le Figaro.
Věž byla postavena za 26 měsíců a až do roku 1931, než byl vybudován v New Yorku Empire State Building, byla nejvyšší stavbou světa. Během světové výstavy si ji prohlédly dva miliony lidí. Mohli použít výtah na první, druhou nebo třetí plošinu. Lze také dojít na špičku věže pěšky po 1710 schodech. V roce 1964 byla Eiffelova věž prohlášena za historickou vzácnost. V současné době přiláká každoročně na tři miliony návštěvníků, kteří jsou fascinováni stejně jako generace předcházející.
Nejen ozdoba
Gustave Eiffel situoval na věž meteorologická zařízení, aby porovnal údaje s údaji získávanými na zemi. Používal ji i pro aerodynamické experimenty a u základny zkonstruoval větrný kanál. Ve věži se podnikaly průkopnické práce v rádiovém přenosu a byly tu první rozhlasové a televizní stanice.
Protesty
Když začala Eiffelova věž vyrůstat, zformovala se skupina spisovatelů a malířů, kteří podepisovali protestní dopis proti stavbě věže, protože prý bude narušovat siluetu Paříže a bude urážkou jejich velkých staveb ve městě. Někteří z nich však dodatečně věž přece jen ocenili. O spisovateli Guy de Maupassantovi se však vypráví, že restauraci na Eiffelově věži navštěvoval tak často jen proto, že to bylo jediné místo v Paříži, odkud nemohl věž vidět. Jeden matematik dokonce tvrdil, že se věž zřítí, než dosáhne výše 229 metrů.