Strana 2 - Tajemství Slavkovského lesa II. - Dlouhá stoka

V minulém putování jsme se seznámili s historií zaniklého města Čistá a navštívili důl Jeroným (Tajemství Slavkovského lesa I. - Důl Jeroným u zaniklého města Čistá). Dnes se vydáme za další technickou zajímavostí, která je od roku 2014 Národní kulturní památkou, přesto stojí trochu stranou zájmu běžného turisty.

Pokud jste někdy navštívili zámek Kynžvart nebo Mariánské Lázně, dost možná jste při své cestě zastavili v Kladské. Od loveckého zámečku ve švýcarském stylu vede po povalových chodnících nenáročná naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny - Tajga s velmi pestrou flórou i faunou.

Právě v těchto místech začíná významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa - Dlouhá stoka (původní název Neuvasser po několika letech přejmenována na Flossgraben).

Důvod její výstavby je nasnadě. Hornické práce v oblasti potřebovaly velké množství vody a stávající vodní zdroje přestávaly stačit. Voda byla třeba jak pro pohon různých strojů, vodních kol pro důlní čerpadla, drtičů a rudných mlýnů, tak k promývání a čištění rudy a při tavbě. Zároveň stoka ve značné míře sloužila k plavení dřeva.

Mokřiny kolem Kladské nabízely poměrně stálý zdroj vody, její další trasa vedla kolem obce Prameny, Nové Vsi, bývalého města Čistá, až k Hornímu Slavkovu.

Tento umělý kanál je dílem slavkovského zeměměřiče Hanse Roßmeisla, byl dokončený za 5 let v roce 1536, měřil bezmála 25 km a ve své době zřejmě neměl svým provedením a délkou ve střední Evropě obdoby. Původně byl široký průměrně 2 metry a hluboký 1 metr. Koryto bylo vydlážděno kameny a zpevněno nepropustnými hrázemi a násypy na svazích. Průtok činil přibližně 0,4 m3/s.

S nástupem nových technologií, využitím parních strojů a elektřiny a s poklesem těžby začala stoka ztrácet na významu, přestala být udržována a postupně docházelo k jejímu ničení. Zkáza dosáhla maxima ve druhé polovině 20. století. Teprve přelom tisíciletí přinesl zásadní změny, původní koryto se postupně začalo opravovat, břehy čistit od stromů a keřů.

Úsek podél Dlouhé stoky, který jsme si vybrali k procházce, začíná u obce Krásno, kousek pod rozhlednou na Krásenském vrchu. Od informační tabule vede pěšinka, která nám umožní pohodlnou procházku podél toku.

Nejkrásnější jsou první 3 kilometry, k rozcestí s cyklotrasou č.2135.

Pak už je na vás, zda se vrátíte stejnou cestou, nebo po cyklotrase severním směrem na Krásenský vrch. Zdatnějším (a otrlým) poutníkům se nabízí skutečná divočina v údolí Dolského potoka.

A samozřejmě nezapomeňte vystoupat na zmíněnou rozhlednu na Krásenském vrchu (777 m n.m.). Autor se nechal inspirovat Babylonskou věží a spirálovitý tvar kamenné 25 metrů vysoké stavby je opravdu nezaměnitelný. Před válkou zde stával i výletní hostinec, dnes najdeme jen jeho základy. I rozhledna málem vzala za své, po čtyřicetiletém období devastace se naštěstí dočkala opravy a dnes je významným výletním cílem Slavkovského lesa. Zahlédneme ji i ve filmu Andělská tvář.

Věřím, že se vám rozhledna na Krásenském vrchu i Dlouhá stoka, toto obdivuhodné a jedinečné dílo, budou líbit. A zdejší příroda - to je opravdový balzám na duši.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete