Výlet do Kryštofova Údolí

Plánujete výlet na Ještěd, do Liberce nebo do Jizerských hor? Zkrátka výlet do Libereckého kraje? Existuje tam také jedno kouzelné místo, jedna malá vesnička, která se jmenuje Kryštofovo Údolí.

Když jsme byli loni právě v této oblasti na dovolené, byli jsme ubytováni na chatě, která se nacházela na kraji Jizerských hor, a stejně tak daleko jsme měli i do Českého ráje, takže na těch plánovaných 7 dnů jsme měli možností až až. Já jsem měla tu smůlu, že manžel zrovna nastoupil do nového zaměstnání a nemohl v té době trávit celou dovolenou s námi. Jel tedy přes půl republiky s námi v sobotu tam a v neděli jsme ho posadili v Turnově na vlak, aby mohl jet zpět domů, na Moravu. Mně tím ale vznikl obrovský problém. Zatímco mí kamarádi, kteří trávili dovolenou s námi, neměli problém řídit auto kdekoliv, já se potila hrůzou při každém vjezdu na dálnici, která vedla z Turnova do Liberce a na druhou stranu zase z Turnova do Jičína, a které se nedalo vyhnout, pokud jste chtěli jet za nějakým tím turistickým cílem.

Celou noc jsem uvažovala, kam vezmu děti, abych se mohla té proklaté rychlostní cestě vyhnout. Již od šesti jsem pořádně nespala a seděla v mapách a ve svém turistickém průvodci, abych vymyslela program. A našla jsem! Našla jsem ve své knížce „1000 divů Čech, Moravy a Slezska“ kratičký článeček o vesnické památkové rezervaci Kryštofově Údolí. V jiném průvodci jsem se dočetla, že je tam místní muzeum betlémů a unikátní orloj. Koukla jsem do mapy a zasvítily mi oči radostí. To je přesně to, co jsem hledala! Nejede se tam po dálnici, nýbrž klikatými cestičkami lesem. Při snídani jsem oznámila té druhé rodince, která byla s námi, že dnes s nimi do Prachovských skal nepojedeme, že si uděláme sami program. Jednak proto, že sama s dvěma dětmi (navíc jedním malým postiženým špuntem) bych to tam nezvládla, a také proto, že se opravdu bojím jet s nimi opět po dálnici.

Po snídani jsme tedy vyrazili každý jiným směrem. Cestičky byly opravdu úzké, velmi klikaté a velkou část jsme jeli lesem, až jsem chvílemi uvažovala, jestli jsme někde špatně neodbočili. Že naše cílová vesnička měla v názvu „údolí“, bylo jasné hned při vjezdu do ní. Po klikatých serpentinách jsme se řítili z kopců dolů až do toho údolí. Již při prvním pohledu jsem byla svým nápadem  nadšená. Vesnička vypadala velmi starobyle jako za starých časů. Cesty byly lemovány spoustou zachovalých roubených chaloupek. Zaparkovali jsme u hospody, v jejíž části se mělo nacházet ono muzeum betlémů. Bohužel tady jsme narazili na první problém. Muzeum patřilo soukromé osobě a bylo veřejnosti přístupno pouze v sobotu a neděli. Musela jsem před dětmi rychle skrýt své zklamání a vymyslet, co budeme celý den v takové vesničce dělat. Ale dětem stačí málo.

Svítilo sluníčko, byl krásný teplý den, akorát tak na procházku. Od místních domorodců jsme se dozvěděli, že zmíněný orloj se spouští každou celou hodinu. Jednu jsme prošvihli a do další nám zbývalo necelou třičtvrtě hodinu. Vydali jsme se tedy do kopečka podívat se na místní kostel. Jak již název vesnice napovídá, patronem obce je sv. Kryštof,  jehož jméno nese i dřevěný kostelík ze 17. století. Je to jediná zachovalá roubená stavba zakrytá břidlicí v libereckém okrese. Stěny i strop tohoto kostela jsou vyzdobeny 15 malbami ze života Krista. Kolem kostela se rozkládá horský hřbitov s dřevěnou zvonicí, barokní farou a se zachovalou márnicí. Do nitra márnice jsme koukali přes mříže a fascinovaly nás fresky na zdech márnice.

Když jsme si všechno prohlédli, sestupovali jsme zase zpět dolů do středu vesnice na malé dětské hřiště, kde se kluci vyřádili na houpačkách. Já jsem je jedním okem sledovala a druhým jsem obdivovala krásné kousky bižuterie, které prodávala paní hned vedle hřiště v malé dřevěné budce. Nakonec mě syn přesvědčil, že bych si mohla koupit náušnice. A tak jsme utratili i nějaké penízky za náušnice a za pohledy z Kryštofova Údolí. A to už se blížila dvanáctá, tak jsme se přidali k lidem čekajícím na spuštění orloje.

Místní orloj je rarita. Nejenže v republice máme pouze tři orloje – v Praze, v Olomouci a právě tento v Kryštofově Údolí, navíc je zajímavý tím, že je zhotoven z bývalé místní trafostanice. Duchovním otcem, návrhářem, stavitelem, investorem a údržbářem orloje je Martin Chaloupka, provozovatel sousedícího muzea betlémů. Nápad se zrodil kolem roku 2000. Dokončený funkční orloj se poprvé představil veřejnosti v sobotu 1. prosince 2007. Když přišel pan Chaloupka se svým nápadem na zasedání zastupitelstva, obyvatelé nejprve nebyli příliš nadšeni. Pana Chaloupku to ale stále víc motivovalo, aby svůj nápad uskutečnil a přilákal tak do obce více turistů. Podařilo se. Orloj je opravdu obdivuhodný. Údolský orloj se skládá z dvaadvaceti figur. Dvě statické figury na nárožích znázorňují sv. Barboru vlevo jako patronku horníků (v údolí byla založena 1528 hornická osada) a sv. Kryštofa vpravo jako patrona obce. Ostatních osmnáct postav je pohyblivých – ponocný, který pravidelně zvedá trubku a kolem něj obíhá pejsek. Pak se spustí nejdůležitější činnost na vsi: krmení a napájení dobytka (krávy, slepice a husy). Následuje regulérní oběh dvanácti apoštolů, jak jej známe z pražského orloje. Na závěr se odzvoní časové znamení. Na internetu jsem se dokonce dočetla, že každá figurka má svého patrona, např. primátora města Liberce, náměstka primátora města Liberce, herečku paní Jiřinu Bohdalovou, pány herce Martina Dejdara a Jiřího Lábuse.

Nám se pohyblivý orloj moc líbil. Na přiložených fotografiích si snad uděláte aspoň nějakou představu. Samo Údolí se nám také moc líbilo. Po zhlédnutí orloje jsme se vydali ještě po Údolí na krátkou procházku. Došli jsme až do jednoho hezkého penzionu, ve kterém jsme se báječně najedli a v tom slunečném počasí osvěžili. Pak jsme si udělali ještě procházku podél šumící řeky až do lesíka, který Kryštofovo Údolí obklopuje snad ze všech stran. Byl to báječně strávený den. Myslím, že i klukům se to líbilo a jen tak mezi námi: rozhodně nenašlapali tolik kilometrů jako naši kamarádi v Prachovských skalách (ovšem ty musí být podle vyprávění taky krásné). No, člověk holt nemůže stihnout všechno. Každopádně já našeho výletu do Kryštofova Údolí vůbec nelituji.