Výlet na Macochu

Naše nejznámější propast Macocha přímo láká k výletu, a protože to máme z Brna kousek, řekli jsme si, že se na Macochu pojedeme podívat. Ten pohled z Horního můstku je totiž něco naprosto neskutečného a fascinujícího.

Když jsme dojeli na parkoviště na Skalní mlýn, rozhodovali jsme se, jak půjdeme dál, jestli jít pěšky, nebo se svézt vláčkem. Vyhrál to na celé čáře vláček, nejen proto, že syn se moc těšil, vláčky miluje, ale také proto, že jsme jeli s babičkou a s dědečkem a ti jsou přeci jen trochu starší a musí se šetřit. Koupili jsme si rovnou jízdenky i na lanovku, z čehož syn měl opět velikou radost. Jízdenky nás vyšly na 110,- pro jednoho dospělého a 90,- pro syna. Samozřejmě to byly i zpáteční, i když já jsem chtěla jít pěšky ( ta stezka se mně moc líbí, z Horního můstku dolů k Punkevní jeskyni) ale to budu muset počkat, až syn trochu povyroste a pak si to sejdeme.

Nasedli jsme tedy na vláček, který nás dovezl až k lanovce, tam jsme přesedli na lanovku, myslím, že jim to navazuje hned, čekali jsme asi 5 min, možná 10 min, ale víc to nebylo a vyvezli se na Macochu. Od lanovky je to už kousek, asi 10 minut cesty a hurá na Horní můstek, který byl vybudován v roce 1882. Ten pohled dolů, do více jak 138 m hluboké a 76 m široké propasti je opravdu úžasný, vždy mě ten pohled fascinoval a asi fascinovat bude. Také mě vždycky hned napadne, že tam skončilo mnoho životů, protože Macocha je tím pověstná, ale nikdy nepochopím, jak někdo může opravdu skočit, já se vždycky držím zábradlí jak přikovaná a syna jsem držela taky. Když jsme se dostatečně pokochali pohledem dolů do propasti, šli jsme si dát něco dobrého k obědu.

Nesměli jsme zapomenout na nějaký ten suvenýr, malý si vybral autíčko, jak jinak, a já si na památku koupila hrníček a minci Macocha.

Vydali jsme se zpátky na lanovku, a protože jsme měli chvilku čas, než přijede vláček, dívali jsme se, jak z Punkevní jeskyně vyjíždí lodičky ven. Tentokrát jsme do jeskyně nešli, ale v příštích  letech se na prohlídku jeskyně a na lodičky určitě chystáme.

Na Macoše jsem byla kdysi na školním výletě, a teď po 15 letech bych řekla, že se Macocha vůbec nezměnila, jediné, co se změnilo a bylo to znát hned na první pohled, bylo to, že tam dali vyšší a silnější zábradlí, asi kvůli těm sebevrahům. Mě ale bude Macocha vždy fascinovat a ráda se tam zase někdy podívám.