Výstava růží a tulipánů probíhala v Křížové chodbě v Karolínu. Krásné květiny pestrých barev byly rozmístěny i v dalších historických prostorách Karolína. Takže výstava jak má být.

Jediné co mi chybělo, byla vůně, nějak ty skleníkové růže prostě nevoní. Zážitky z výstavy mne inspirovaly k vyhledání si několika zajímavostí, které vám nyní nabízím.

Růže je velmi starou kulturní rostlinou, pěstovanou již od starověku. Patří mezi nejčastěji pěstovanou okrasnou rostlinu na světě. Podle odlišného přístupu jednotlivých botaniků je popsáno 100 až 300 samostatných druhů, v české flóře se uvádí 14 druhů. Nejrozšířenější evropská růže je květ růže šípkové. Počet doposud vyšlechtěných kultivarů růží se odhaduje na 12 000 - 30 000.

Studiem a pěstováním růží se zabývá odborná disciplína zvaná rhodologie. Zahrada zaměřená na pěstování růží pro okrasné či výzkumné účely se nazývá rozárium. Nejvýznamnější rozárium v ČR je v Olomouci, největší sbírky planých i kulturních růží v České republice je možné vidět v botanické zahradě Chotobuz v Průhonicích. Další rozárium najdete v Suchdole, v Děčíně, v Hradci Králové, v Lidicích, v Praze na Petříně, na Konopišti a v Rajhradě. 

Barva květů divoce rostoucích růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, čistě bílá nebo fialově červená. Jen několik druhů je žlutých. Z této barevné palety vychází i barvy kulturních kříženců.  Zajímavostí je, že růže v přirozené genetické výbavě postrádají vlohy pro tvoření modrého pigmentu.  Soustavné snahy o vyšlechtění modré růže se tak po staletí míjí účinkem.

Korunní plátky se zpracovávají na růžový olej, který je významnou součástí mnoha parfémů a kosmetických přípravků, jako jsou třeba mýdla a pleťové krémy. Éterické oleje z růže damašské jsou využívány v aromaterapii, a v medicíně pro širokou škálu účinků. Působí jako uklidňující prostředek při bolestivé menstruaci, pomáhají při zažívacích problémech, při hojení ran a regeneraci pokožky, ke zklidnění nervů, při bolestech hlavy, migréně, nervozitě a stresu. Oleje mají antibakteriální, protizánětlivé a protikřečové účinky. Působí prý i jako afrodiziakum. Korunní plátky jsou jedlé a využívají se v kuchyni ke kandování, ke zdobení a dochucování dezertů a nugátů.

Plody růží šípky obsahují cenné látky i vitaminy. Nejčastěji se šípky sbírají na známý šípkový čaj. Šípky se dávají i do marmelád, džusů, kompotů nebo omáček, používají se k výrobě moštů, sirupů a rosolů. Oblíbené je také šípkové víno.

Růže byla a je používána v mnoha symbolických významech, převážně jako symbol půvabu, mládí, radosti, krásy, lásky, nevinnosti a ženskosti. V květomluvě je růže obecně symbolem a vyjádřením lásky k druhému člověku. Dále se potom rozlišují různé významové odstíny podle barev. Rudá růže je známým symbolem horoucí vášnivé lásky, žlutá symbolem žárlivosti, bílá růže milostného soužení z odmítání. Ve středověkých klášterech a na radnicích byla nad stolem zavěšována či namalována růže na znamení toho, že obsah rozmluvy zůstane v tajnosti. Latinské rčení „sub rosa“, tedy pod růžemi, tak značí důvěrné diskrétní sdělení. Spát na lůžku vystlaném růžovými květy bylo symbolem požitkářství a luxusu. Odtud je rčení „mít na růžích ustláno“. Růži ve znaku má i několik desítek českých měst, namátkou např. Bavorov, Soběslav, Sedlčany, Vyšší Brod, Třeboň.

O tulipánech jsem se dozvěděla, že je známo přibližně 100 až 150 druhů tulipánů. Původní oblastí výskytu tulipánů je pravděpodobně Čína. Odtud se květina rozšířila, pravděpodobně obchodními karavanami, do Turecka, severní Afriky, Anatolie, Íránu a Japonska. Poprvé se tulipány v Evropě objevily roku 1554 ve Vídni za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Podle jiných zdrojů se však v polovině 16. století objevily nejprve v Praze v Jelením příkopu na Pražském hradě a až odtud se dostaly do Vídně a díky botanikovi Charlesi de L´Eclusi do nizozemského Leidenu, kde byly zasazeny do tamní nově založené univerzitní zahrady. Tam se začaly tulipány pěstovat a staly se velmi populární. V České republice není původní žádný druh.

Tulipány sice nejsou v Nizozemí původní květinou, ale jejich pěstování se postupem let rozvinulo tak mohutně, že patří k tradičním symbolům země. Nizozemci tulipánovou sezónu startují velkolepou slavností. Tradice Národního dne tulipánů není dlouhá, poprvé slavnost startující tulipánovou sezónu připravili nizozemští pěstitelé cibulovin v roce 2012. V tento den se ústřední amsterodamské náměstí Dam během dopoledne promění v obří tulipánovou zahradu. Náměstí Dam má zhruba obdélníkový tvar o délce 200 a šířce 100 metrů. Tulipánová sezóna probíhá v Nizozemí od ledna do konce dubna. V té době jsou tulipány k dostání v mnoha barvách a tvarech.

Výstava květin v Karolínu proběhne i příští rok. Nezmeškejte ji.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10