Tak třeba na matematiku jsme od prvního ročníku až do čtvrtého měli pana profesora, který svým vzhledem připomínal strýčka Fida ze známého večerníčku. No opravdu. Měl černé, delší mikádo pod uši, rozpláclý nos. Byl to starý mládenec, jak jsme zjistili a žil s maminkou. Moc nás matiku nenaučil, buď jste to měli v sobě, nebo ne. Vysvětlovat nebyla jeho parketa, vyžíval se v losování jmen. Měl látkový pytlík a z něho tahal jména. Koho vytáhl, šel k tabuli a počítal. Léta používal stejné příklady, znal je nazpaměť, jak zadání, tak postup. Když jste to chtěli vysvětlit, začal se rozčilovat, že jste se neučili a nic nevysvětlil. Písemky dával také roky stejný, ve vedlejší třídě učil také a tak jsme někdy zjistili zadání a měli dobré známky. Jenže někdy na to přišel a schválně změnil čísla. Ale do čtvrťáku jsme to přežili a rádi a se smíchem na to vzpomínáme.
Na biologii a zeměpis jsme měli starší paní profesorku, byla už v důchodu, ale učila. Měla od prváku své oblíbence a mohli jste psát v písemce, co jste chtěli a stejně hodnotila podle toho, jak jste se v prváku zapsali. Takže pokud Vás měla ráda a vy jste se moc neučili, nejhůře Vám dala 2. Pokud jste se učili, ale sympatie tam nebyly, marná snaha, vždy za 3. Biologii docela zvládala, tam se to nemění, ale v zeměpisu nás učila, kde a co se těžilo, pěstovalo před sto lety a to hlavně kluky štvalo. Ale byla s ní legrace a já ji měla ráda. U maturity byla skvělá.
Na fyziku jsme měli paní profesorku - také starší, která neuměla vyslovovat R. Byla s tím legrační, ale jinak byla spravedlivá a naučila nás dost. Měli jsme ji rádi.
Chytra - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz