Zámek Chyše

Výlet na zámek patří k nejoblíbenějším turistickým cílům. K zámku neodmyslitelně patří krásná zahrada, jezírko, strašidlo a legendy. To všechno s rouškou tajemství lze najít v malebném kraji v západních Čechách v malé obci Chyše. Dominantou tohoto místa je zámek, jehož historie sahá daleko do minulosti.

První zmínky o Chyších jsou z roku 1158, kdy byla osada zemanským sídlem rodů Odolenů z Pětipes. Zámek mnohokrát změnil majitele, až roku 1766 zůstal majetkem rodu Lažanských. Nový pán Prokop I. Lažanský a nejvyšší kancléř, potomek starobylého českého zemanského rodu, získal zámek v dražbě 14. března 1766 za 110 400 zlatých rýnských. V průběhu dlouhého období za působení Prokopova synů, tu proběhlo několik úprav a přestavba celé vnější fasády zámku, kterou v letech 1856 - 1858 provedl pražský stavitel František Havel podle plánů známého architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna, jenž dodala zámku současnou podobu v romantickém stylu.

Zámek Chyše Zámek je stále nádhernou historickou památkou hlavně díky manželům Lažanským, příbuzným bývalého hraběte. Koncem roku 1995 projevili zájem o koupi zámku a v červnu roku 1996 zahájili celkovou obnovu a opravu zámecké budovy.

Zámek Lažanských proslul přítomností spisovatele Karla Čapka, když v listopadu 1915 složil doktorské zkoušky na české Karlo - Ferdinandově univerzitě, byl již známým publicistou, ale přesto marně hledal stálou práci. Měl doktorát v oboru dějin umění a estetiky a roku 1916 napsal knihovníkovi Zemského muzea v Praze, že má vážný zájem ucházet se u něj o zaměstnání. Bohužel jeho žádosti nevyhověl, a tak v březnu 1917 přijal nabídku na místo preceptora v rodině hraběte Vladimíra Lažanského. Na zámku Chyše v roce 1917 Karel Čapek nalezl své první zaměstnání. Pro tehdy třináctiletého Prokopa Lažanského se stal vzorem a zároveň pro Čapka byla změna prostředí také velkou školou a později své dojmy promítl do svých literárních děl. Karel Čapek sledoval dění na zámku i v podzámčí a odloučený od svého bratra Josefa a pražských přátel poznával život. Pětiměsíční pobyt na zámku v Chyších se Čapkovi promítl i do několika jeho děl.

Ke každému historickému objektu se váže legenda a pověsti a Chyše nejsou výjimkou. Nejznámější legenda, která se pojí s tímto zámkem, je z doby renesance, kdy zámek a přilehlé panství patřily rodině Lobkowiczů. Když bratr majitele panství sloužil u dvora císaře Rudolfa II. v Praze, seznámil se tam s alchymií. Na zámek Chyše si s sebou přivezl mága a věnovali se vaření různých lektvarů. Knížecí neteř také holdovala různým elixírům a její duše se prý díky nim stala nesmrtelnou. Dodnes v zámeckých prostorách působí a pravděpodobně se i chodí dívat na návštěvníky zámku. Tato legenda inspirovala Čapka k napsání divadelní hry Věc Markropulos. Známé pověsti o kněžně se promítají i do současnosti. Její sílu pocítili v únoru 2006, kdy se dokončovala renovace místního pivovaru. Podvodník, který se vydával za někoho jiného a chtěl se obohatit, v průběhu několikatýdenního pobytu na zámku zažil neskutečné věci, které ho k smrti vyděsily. Je to další důkaz o tom, že kdo přijde na Chyše s nekalými úmysly, se zlou se potáže.

Návštěvu původního panského pivovaru jsme si nenechali ujít, byl vystavěný v letech 1839 - 1841. Vaření piva zde má svou tradici a v současné době se v historických interiérech pivovaru nachází stylový restaurant a pivnice. Vaří se tradiční česká kuchyně s využitím lahodného moku a například kachní stehna na černém pivu patří k vyhledávaným specialitám. Po prohlídce zámku a skvělém obědě jsme obdivovali nádherný park a jezírko s duhově zabarvenými lekníny. V okolních lesích jsou turistické stezky a roste tam hodně hub. Na zámku a v jeho okolí je nádherně a je to skvělé místo pro dovolenou.

Setury - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete